Chceme prezentovat města jako otevřenou galerii, říká umělec Lukáš Kladívko

Rodák z Nymburska už tři dekády vytváří velkoplošné muraly a instalace. V posledních letech se navíc podílí i na mnoha dalších projektech, které obohacují tuzemská města, a stará se o společenskou osvětu spojenou s tímto uměleckým odvětvím. Jedním z takových projektů je street art festival Město=Galerie, který letos zavítal do Nymburka, Poděbrad a premiérově také do Mladé Boleslavi.

Vzhledem k vašim kořenům by se dalo předpokládat, že se budete věnovat spíše hudební kariéře. Co vás přivedlo ke street artu?

Můj vztah k hudbě je velmi vřelý. Poslouchám prakticky cokoli - od jazzu až po black metal. Od mládí jsem byl díky tátovi obklopen různými hudebními deskami, které dodnes sbírám. Jako teenager jsem dokonce hrál s kamarády hned ve třech různých kapelách. Všechno jsem ovšem dělal hlavně pro zábavu. Nad profesionální hudební kariérou jsem popravdě nikdy neuvažoval, ačkoli právě hudba měla nakonec dost zásadní vliv na to, že jsem se začal věnovat umění ve veřejném prostoru.

V čem konkrétně?

Stačí se podívat na obraz dospívající společnosti devadesátých let. Jezdilo se na skateboardech, poslouchala se tvrdá muzika. Zásluhou toho všeho jsem přičichl k určitým kulturám, které mě obohacovaly, formovaly, ale zároveň mi umožňovaly objevovat i další subkultury s tím spojené. Jedna z těch, kterou jsem objevil díky hudbě, byla zaměřena právě na uměleckou tvorbu ve veřejném prostoru.

Svou tvorbu jste realizoval v řadě českých měst i v zahraničí. Doma však už několik let pomáháte i s osvětou týkající se street artu. Daří se to?

Je to velmi náročné. Snažím se o to už patnáct let, ale až tento rok vnímám jako zlomový, kdy snad můžu konečně říct, že se moje mise podařila. Vypadá to, že dnes už můžeme o street artu hovořit jako o umění, které propojuje společnost napříč všemi generacemi.

Zdařilé sprejování na sídlištích umí nadchnout děti i jejich prarodiče

Z okolí

Čemu přisuzujete to, že street art v dnešní době oslovuje mladší i starší generaci?

Důvodů je spousta. Od počátků street artu v České republice uplynulo zhruba třicet let, takže tehdejší generace průkopníků zestárla. Mladiství dnes mají lepší přístup k informacím, tedy snadněji získávají povědomí o tomto druhu umění, zároveň mají prostřednictvím řady akcí výrazně větší možnosti se dále rozvíjet a realizovat. Postupem času se navíc podařilo změnit veřejné mínění. Dnes už velká část veřejnosti ví, že street art nejsou jen graffiti…

Důležitou roli hraje v tomto ohledu street art festival Město=Galerie, který pořádáte od roku 2017. Co je náplní tohoto festivalu, který se poprvé konal v Kutné Hoře?

Chceme do českých měst přinést nový, svěží vítr. Snažíme se proto vytvářet kvalitní umění ve veřejném prostoru, obohacovat ho, a zkrášlovat tak nevzhledné části konkrétních měst. Prostřednictvím festivalu máme rovněž možnost představit neznalé veřejnosti možnosti, jak lze pomocí umění zasáhnout do městských prostor, aniž bychom poškodili jejich historický ráz. Nemusí se totiž jednat pouze o malby, velkoplošné muraly, ale například také o sochařské prvky. Právě v této rozmanitosti vidím největší přidanou hodnotu našeho festivalu, potažmo tohoto druhu umění jako celku.

Letos festival zavítal postupně do Nymburka, Poděbrad a premiérově i do Mladé Boleslavi. Jaký na vás město udělalo dojem?

Mladá Boleslav je podle mého názoru místem pro street art jako stvořeným. Industriální město nacházející se v blízkosti Prahy má do budoucna velký potenciál. Věřím, že právě ve spolupráci s Nadačním fondem Škoda Auto se nám v tomto ohledu podařilo letos udělat významný krok kupředu. Během festivalu se totiž udála opravdu jedinečná akce, při níž na různých místech ve městě vzniklo přes padesát nových uměleckých děl včetně šesti muralů a dvou velkých graffiti produkcí, na kterých se podílelo celkem pětatřicet umělců.

Jedinečná výstava v kině: snímky z dronu zachycují přírodu, jak ji neznáme

Volný čas

Čím byl street art festival v Mladé Boleslavi unikátní?

Především tím, že kromě českých a světových umělců se do projektu zapojila široká veřejnost od malých dětí až po seniory. Součástí festivalu totiž byly například workshopy pro klienty mladoboleslavského domova seniorů a mladé umělce z mladoboleslavské základní umělecké školy. Došlo i k zapojení dětí z Dětského centra Klaudiánovy nemocnice nebo na graffiti jam na tangentě, kde měli návštěvníci možnost vytvořit svá díla.

Objevili jste v rámci této výzvy nové talenty?

Zapojila se spousta nadaných začínajících umělců. Svým návrhem nás nejvíce oslovil Slovák Panika 71, který následně dostal možnost své dílo v rámci festivalu kompletně vytvořit. Mě osobně velmi příjemně překvapilo, jak se tohoto úkolu zhostil, přestože dosud neměl s tak velkou akcí žádné zkušenosti.

Jaké plány máte s festivalem Město=Galerie v Mladé Boleslavi a dalších městech do budoucna?

Za těch pět let se festival etabloval mezi významné akce napříč městy v celé České republice, ve kterých jsme dohromady vytvořili desítky velkoplošných muralů a tisíce dalších menších děl. Momentálně si připravujeme půdu pro další misi. Chtěli bychom v rámci festivalu začít obohacovat města právě o už zmíněné sochařské prvky, a ještě více tak nechat street art promluvit do veřejného prostoru. Z dlouhodobého hlediska je naším cílem prezentovat nejen Mladou Boleslav, ale i ostatní tuzemská města jako otevřenou uměleckou galerii.

Karel Smetana