Chránit přírodní hodnoty může pomoci i správný kus papíru

Základem je evidence

Řada mokřadů vzniká vlivem závady na hospodaření se zemědělskou půdou, vysvětlil Geuss. „Mokřad vznikl tím, že někdo nedělal, co měl: něco se zaneslo nebo ucpalo,“ konstatoval. A když ten, kdo na pozemku hospodaří, závadu odstraní, je mokřad ohrožen; i se všemi přírodními vzácnostmi, které se tam mezitím objevily.

A zasáhnout je obtížné, protože takováto lokalita, i když cenná, není nikde zaznamenána. Pak nastává problém, kterému se prý „všichni diví“. Mít po jednání úředně potvrzený mokřad na pozemku přitom pro vlastníka nemusí být nevýhodné, míní šéf ČIŽP. Peníze totiž může získat nejen díky hospodaření, ale i z dotace.

Vedení Lysé názor nezměnilo. Dál nabízí pozemky mokřadu kraji

Nymbursko

„Když je to zemědělská půda, je normální, že se tam orá, sází a sklízí – a nějaké hnízdo chráněného druhu se neřeší; to vám řekne každý právník,“ upozornil Geuss. Jiná situace by nastala, kdyby byl mokřad registrovaný v databázi, či dokonce chráněným krajinným prvkem.

Zda tenhle problém nastává třeba i v případě mokřadu u Lysé nad Labem, kolem jehož budoucnosti se nyní vedou diskuse kvůli záměru stavět v místě obchvat a výcvikové centrum typu Svět záchranářů, však Geuss Deníku nepotvrdil. „K otevřeným případům nemůžeme uvádět žádné informace,“ konstatoval. Nicméně – jeho popis problému na lokalitu pasuje jako ulitý. Včetně rozruchu kolem výskytu bagru odstraňujícího závadu.

Možnost zastavit pily

Dát inspektorům vědět, když jsou lidé přesvědčeni, že někdo přírodě ubližuje, se vyplatí – rozhodně to může pomoci víc než stesky někdy v hospodě nebo na sociálních sítích, upozornil ředitel Geuss. Jako příklad připomněl nepovolené kácení na místě developerských projektů či jiných podnikatelských záměrů. V tomto případě může všímavost občanů pomoci pily zastavit, pokud se inspekce včas dozví o tom, co se děje. Vyrazit na místo dokáže okamžitě; k tomu drží služby.

Zachránit se na jaře podařilo třeba podstatnou část dvoukilometrové aleje topolů u Makotřas na Kladensku, a to právě zastavením účelového kácení, připomněla Radka Nastoupilová z centrály ČIŽP. „Díky pozornosti občanů, podnětům starosty obce a organizace Děti Země i díky spolupráci obecního úřadu, policie a kladenského magistrátu zamezili inspektoři kácení dřevin ve větrolamu u Koníčkova mlýna,“ upřesnila.

Nenaplnil se tak záměr zřídit na místě významného krajinného prvku plochu pronajímanou k parkování. Ředitel Geuss upřesnil, že z 220 stromů padlo k zemi 70. A ty zbylé prý budou pod dohledem – už proto, že kolem jezdí do práce hned několik pracovníků inspekce. „Jsem rád, že si občané takových činností ve svém okolí všímají,“ pochválil.

Díky všímavosti lidí v Makotřasech zachránili stopadesát stromů

Kladensko

Jedním dechem připomněl, že takový přístup vyžaduje i dávku statečnosti. Není vždycky jednoduché jít se dotyčného zeptat, jestli má ke kácení povolení – a nenechat se odbýt sdělením typu „do toho vám nic není“; nezřídka proloženém i hrubostmi či pohrůžkou „zkuste mě udat, já si vás najdu“. „Je těžké jít proti sousedovi,“ poznamenal Geuss. Nicméně – pokud daná osoba dostane zákaz nebo omezení činnosti, zpravidla si rozmyslí pokračovat. Šlo by už o mnohem zásadnější porušení zákona.

Počty podnětů veřejnosti adresované ČIŽP

Zdroj: Česká inspekce životního prostředí