Zatímco speleologové byli takříkajíc na domácí půdě, pro hasiče se jednalo o méně obvyklé prostředí. Lezci z jejich řad hasičů se sice dostanou do různě extrémních prostředí – zpravidla však pracují ve výšce nebo nad volnou hloubkou. Pokud by ovšem došlo k nehodě v podzemí, byli by povoláni právě oni, aby se speleology spolupracovali: v prostředí nejen temném, ale často i stísněném a plném bláta. Nanečisto si to vyzkoušeli v rámci cvičení maximálně simulujícího reálné podmínky. „Mělo za cíl prověřit materiální a odbornou připravenost a součinnost jednotlivých složek,“ konstatoval Šimek.

Osmadvacet zasahujících, mezi nimiž by na první pohled bylo těžké rozlišit, kdo je hasič a kdo jeskyňář, prověřilo nejen vzájemnou souhru při konkrétních záchranných činnostech, ale došlo i na vyzkoušení veškeré dostupné techniky. Včetně spojení s podzemím pomocí speciálního vysílacího systému Nicola, jehož signál umí projít i mohutným skalním masivem. Dokáže tak nahradit natažený telefonní kabel, od něhož by se informace dále musely přenášet nohama – s využitím lidských spojek. To, že klasické vysílačky – ať už moderní digitální, nebo ty starší analogové – v podzemí nefungují, nepřekvapí ani laika.