Že bolístky často považované za problém moderní doby trápily lidi už v hloubi věků, potvrzuje archeoložka a edukátorka Julie Tomsová z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Ten pro svůj web www.cestyarcheologie.cz připravil nový seriál Nemoci našich předků, v němž zájemcům o minulost nabídne překvapivé pohledy na známá i méně známá onemocnění. „Kořeny celé řady chorob je nutné hledat již v dávné minulosti,“ upozornila Tomsová.

Páteř jako z vosku

Příkladem může být Forestierova nemoc označovaná jako DISH: difuzní idiopatická skeletální hyperostóza, postihující zvláště muže ve vyšším věku. Jde o ortopedické onemocnění projevující se bolestmi zad, bolestmi hrudníku, ztuhlostí páteře, dokonce i omezením pohybu – a leckdy také dalšími příznaky, k nimž se mohou řadit třeba obtíže při polykání.

DISH je totiž degenerativní onemocnění projevující se kostnatěním neboli osifikací úponů vazů a šlach u páteře, přičemž se může stát, že nárůst kostní hmoty utlačuje jícen.

Ani současná medicína nemá zázračnou pilku, které by postiženým přinesla úlevu. Ba dokonce nemá ani lék v ampulích pro injekční aplikaci. Dodnes nejsou známy přesné příčiny nemoci – byla pouze vysledována souvislost s metabolickými poruchami – a tak nezbývá než spoléhat na léky tlumící bolest a klást důraz na rehabilitační cvičení usilující o zachování pohyblivosti.

Každé kopnutí do země může být překvapením, říkají archeologové.
Každé kopnutí do země může být překvapením, říkají archeologové

Stopy po tomto onemocnění lze rozeznat i na kostrách zkoumaných archeology. Na přední straně těl obratlů bývá patrná netypická kostní tkáň, často připodobňovaná ke stékajícímu vosku. A takovéto změny typické pro Forestierovu chorobu jsou ve světové odborné literatuře popsány už u nálezu neandrtálce, upozornila antropoložka krajského archeologického ústavu Petra Beran-Cimbůrková.

Sama se s těmito případy setkala nejen u nálezů z někdejšího raně novověkého hřbitova ve Znojmě, ale také na pohřebišti z mladší doby hradištní v Mladé Boleslavi. Tam se jednalo o ostatky dvou mužů ve věku 45 až 55 let.

Připomněla současně, že kvůli podobným projevům s osifikací vazů je možná záměna DISH s takzvanou Bechtěrevovou nemocí, onemocněním pojivových tkání zřejmě blízkým revmatoidní artritidě. I takový případ je z Mladé Boleslavi známý: jde o nález muže pohřbeného ve věku 30 až 35 let.

Kosti leccos napovědí

Jestliže současné poznatky ukazují, že DISH často provází diabetes mellitus II. typu, můžeme spekulovat o výskytu cukrovky už v dobách, z nichž o ní nemohou pocházet jakékoli záznamy ani náznaky. Ani v dávných časech tomu zřejmě nebylo výrazně jinak – byť tehdy nikdo neměl ani potuchy o její existenci, natož aby něco tušil o zachovávání dietního režimu…

Doklady o Forestierově chorobě v dávné minulosti

- Nejstarší nález DISH je popsaný již u neandrtálce nalezeného v jeskyni Shanidar v Iráku: 73 000 až 40 000 let.

- Na našem území k nejstarším objevům tohoto druhu patří například nález z období eneolitické Jevišovické kultury z lokality Žerotice (muž, 40 – 50 let).

- Mladší nález je pak znám z 9. století z pohřebiště na hradišti Valy u Mikulčic (muž, 40 – 50 let).

- Osobní zkušenosti antropoložky Ústavu archeologické památkové péče středních Čech Petry Beran-Cimbůrkové:

+ v roce 2002 ze zpracovávání kosterních pozůstatků ze zrušeného hřbitova kolem kostela svatého Mikuláše ve Znojmě (ostatky nalezené v kryptě kostela z období od konce 16. století do druhé poloviny 18. století)

+ v roce 2010 výzkum na pohřebišti z mladší doby hradištní v Mladé Boleslavi (dva muži ve věku 45 – 55 let)

Zdroj: Ústav archeologické památkové péče středních Čech

Archeologický dohled Řepov.
Výkop pro kanalizaci protíná pravěká sídliště i s opevněním