Rituály typické
pro masopusty
Z jídla jsou pro masopust typické koblihy a pokrmy ze zabíjačky. Scénky, výstupy masek většinou komentují vtipnou formou dění v politice
a v obci z uplynulého roku. Mohou to být také tradiční výstupy masek, například žid, který se snaží hospodyni něco v chalupě zcizit. Medvěd, který při tanci s hospodyní vyskakuje co nejvýše, aby i obilí narostlo.

Jak by měl ale tento prastarý obyčej vypadat, aby naplnil původní význam, a jaké zvyky jsou pro masopust typické? Zeptali jsme se na to etnografky Dany Přenosilové z Muzea lidových staveb v Kouřimi na Kolínsku, která se lidovou kulturou dlouhodobě zabývá.

Co je to masopust a kam až sahají jeho kořeny?

Masopust je jedním z lidových svátků, který si i v dnešní společnosti zásadně ovlivněné spotřební kulturou podržel výraznou spontaneitu a mimořádně velkou přitažlivost. Jeho původ sahá do předkřesťanských tradic našich předků. Byl jedním ze základních, takzvaných přechodových rituálů, spojený s počátkem jara a koncem zimy a v různých podobách jej nacházíme v celé Evropě.

Které konkrétní období bylo tedy masopustům vymezeno?

Masopust je období od Tří králů do počátku předvelikonočního půstu. Ačkoliv nebyl tento obyčej zahrnut do církevního roku, konal se závazně o masopustním úterý, po kterém nastupovalo povinné období zdrženlivosti, půstu až do období Velikonoc. Ovšem i toto postní období mělo svůj předkřesťanský základ.

Jaký měl masopust pro lidi význam?

Význam byl pro tehdejší společnost tak velký, že snad jako jediný nebyl s přechodem ke křesťanství umrtven a ani nebyl převzat do cyklu křesťanských svátků a překryt novým významem, jako tomu bylo u jiných tradičních předkřesťanských zvyků. Na- opak, byl neustále odsuzován. Jak ale postupovala stále hlubší, vnitřní christianizace společnosti a jak probíhaly celkové procesy jejího přetváření a modernizace, zejména v 18. a 19. století, vědomí magického významu tohoto obyčeje se neustále oslabovalo, až zůstalo u pouhého udržování vnější, v zásadě již stylizované a pozměněné nápodoby, se kterou se setkáváme v charakteristické podobě v 19. století.

Šlo tenkrát stejně jako dnes o „maškarní průvod"?

Ano, maškarní průvody a nezávazné veselí, spojené s obřady a přestrojováním, byli součástí masopustu. Jejich podstatou ale nebyla jen pouhá zábava, nýbrž provádění magických rituálů, které měly zajistit obnovu plodivých sil přírody. Průvody byly výrazem myšlenkového světa našich předků, v němž docházelo ke spojení světa pozemského se světem nadpozemským.

Dnes se často význam masopustu spojuje s jídlem. Jeho součástí je často i zabíjačka. Bývalo to tak i v minulosti?

Dříve byl masopust vždy spojen s rituální porážkou zvířete. Na českém venkově pak později tradičně se zabíjačkou.

Co dalšího je pro něj dnes typické? Jak moc se liší od té původní podoby?

Obnovení života přírody i společnosti na jaře zajišťovalo s největší pravděpodobností rituální usmrcování. S jeho vzdálenou, transformovanou podobou se setkáváme ve vyvrcholení a ukončení masopustního průvodu jako s pochováváním basy, střílením medvěda či pochováváním Bakchuse nebo Masopusta. Stejně tak průvod masek se v průběhu staletí proměnil v maškarní průvod karnevalového typu, v němž jednotlivé masky spolu s odumíráním magického významu nabývaly stále více parodujícího a zesměšňujícího charakteru. Masopust současnosti se ovšem liší od podoby 19. století. Nedodržuje se tradiční termín konání, který se přesouvá do období pracovního klidu, většinou na sobotu. Především se ale masopust stává specifickým divadlem svého druhu, v němž aktéři, ať aktivní či pasivní, jsou vlastně herci.

Etnoložka Dana Přenosilová z Muzea lidových staveb v Kouřimi.V roce 2010 byly na seznam UNESCO zapsány hlinecké masopusty. Proč právě ony?

Hlinecké masopusty si do dnešní doby dochovaly tradiční formu obchůzky, promluv i masek. Uchovávají si jedinečnou archaickou formu. Proto byly zapsány na tento seznam.

Je v něčem specifický masopust ve středočeském regionu?

Dalo by se říct, že se nijak zvlášť neliší od masopustů v jiných regionech. V současné době se masopusty konají téměř ve všech oblastech ve středních Čechách. Většinou se jedná o tradiční formu obchůzky, kdy se průvod maškar, provázený hudebníky, vydává z předem určeného místa, nejčastěji z místní hospody, na cestu obcí.

Jaký průběh má tedy tradiční masopustní rituál?

Průvod masek obchází jednotlivé domy, kde po zahrání písně, případně po krátkém, většinou improvizovaném výstupu s promluvami, dostávají jeho aktéři občerstvení. To je velmi různorodé, ale mnohdy se v něm objevuje tradiční masopustní jídlo, kterým jsou koblihy. Krátké scénky předváděné během průvodu většinou reagují, stejně jako v minulosti, na aktuální dění v obci i ve společnosti. Někde bývá masopust zahajován krátkým divadelním představením, sehraným většinou ochotnickým souborem, zakončeným pochováváním Masopustu, jinde bývá zakončen taneční zábavou, maškarním plesem či přehlídkou masek a pochováváním basy či střílením medvěda.

Proměňují se v čase i typy masek?

Odpověď na tuto a další otázky si můžete přečíst ZDE.

Andrea Karlíková