Informace o možném uložení výbušniny ale půl druhé hodiny před půlnocí odstartovaly řetězec opatření včetně okamžitého startu armádních stíhaček. Jejich piloti se vydali situaci prověřit a stroj, jenž se mohl ocitnout v nesnázích, doprovodily až k bezpečnému přistání ve Varšavě. Nakonec se ukázalo, že informace hovořící o možné hrozbě nebyly pravdivé.

Ostré starty stíhaček střežící vzdušný prostor nebývají v mírových podmínkách státu, který neleží při „horké hranici“, úplně běžné, avšak nejsou ani výjimečné. Kromě doprovodů letounů v nesnázích se mohou vydat třeba reagovat na narušení zakázaného prostoru (kupříkladu bezletové zóny v blízkosti jaderné elektrárny).

Velitel prestižní čáslavské 211. taktické letky Michal Daněk nalétal na nadzvukovém letounu JAS-39 Gripen už dva tisíce hodin.
Pět čáslavských gripenů čeká výlet k moři. V rámci mise budou hlídat Pobaltí

Nebo letí zkontrolovat letadlo, které nekomunikuje s řízením letového provozu a neodpovídá na výzvy. To se může stát z různých důvodů; třeba kvůli technické závadě. V takových případech se hotovostní letouny snaží situaci ve vzduchu řešit, například s posádkou navázat vizuální kontakt, a zajišťují doprovod. Mohou také signalizovat pokyny, jak má tento stroj reagovat.

Že jsou takto zasahující stíhačky plně vyzbrojené a piloti připraveni provést v případě potřeby jakýkoli zásah, potvrzuje rovněž na twitteru v diskusi k tomuto případu vyjádření pod hlavičkou ministerstva obrany, jež hovoří o „několika scénářích“: „Přítomnost stíhacího letounu vždy přiměla pilota letounu, aby začal spolupracovat. Ale samozřejmě nikdy není vyloučeno ani krajní řešení.“

Jde o slova, která vyvolala rozruch – zvlášť souvislost úvah o „krajním řešení“ s možnou bombou na palubě. „Akože by ho s bombou zostrelili?“ podivuje se třeba uživatel Martin Urbančok.