Nastavení teploty je věcí dohody mezi zaměstnanci, řekla Deníku Dana Šalamunová ze středočeské hygienické stanice. „My nejsme od toho, abychom jim to soudcovali,“ konstatovala. Reagovala tak na dotaz k situaci, kterou Deník zaznamenal ve větší kanceláři na Kolínsku.

Volat hygieniky nemá smysl

Spor mezi pracovníky měl zprvu číselnou podobu: devatenáct stupňů, nebo sedmadvacet? A tentokrát neplatilo, že dospělí lidé se přece dokážou dohodnout na kompromisu, kterým by mohla být „zlatá střední cesta“. Došlo na schovávání ovladače, handrkování ve stylu muži versus ženy, ale také na dohadování o vhodném oblékání, nadváze, věku; ba dokonce na poučování kvůli stravovacím návykům souvisejícím s konzumací masa; vlastně uzenin. A nakonec zůstalo u nastavení vyšší hodnoty.

Regulace klimatizace bývala předmětem svárů na pracovišti i v minulosti – a nyní po odeznění pandemie koronaviru dvojnásob: během roku stráveného na home office si lidé zvykli vyhovět svým pocitům a přijde jim zatěžko respektovat, že kolegové mají jiné představy. Volat si na pomoc hygieniky ale nepomůže. „Tohle není v gesci našeho odboru hygieny práce,“ uvedla Šalamunová. Zmínila nicméně, že v horku někteří zaměstnavatelé umožňují pracovníkům dřívější odchod domů či ke zlepšení prostředí na pracovišti pořizují ventilátory.

Hygienici mohou sledovat jen meze, v nichž se pohybuje průměrná teplota; nesmí přesáhnout určený limit. Zaměřují se také na plnění povinnosti zaměstnavatelů poskytovat zdarma ochranné nápoje, jejichž zajišťování je typické zvláště pro některé profese. Z pohledu hygieny je rozhodující, zda nápoje jsou k dispozici. Ani v tomto případě hygienici nepřicházejí urovnávat poměry mezi spolupracovníky. „Jak si je lidé rozdělí, už neřešíme,“ poznamenala Šalamunová.

Pohoda pro lidi, nikoli pro viry

Že shoda osazenstva na optimální teplotě v klimatizovaných objektech – přičemž nejde jen o kanceláře, ale i moderní výrobní prostory – nebývá snadná, potvrzuje Ondřej Mareček z vedení společnosti SSI Group, která spravuje stovku budov různého charakteru. Někomu zásadně vadí vyšší teplota, jiní si zase stěžují na chlad.

„Snažíme se ale se zaměstnavateli najít nejlepší kompromis,“ poznamenal Mareček, jehož tým doporučuje při nastavení centrálního vzduchotechnického systému v letních měsících udržovat vnitřní prostředí budovy na 22 stupních Celsia – a relativní vlhkost vzduchu kolem 50 procent. Odkazuje na studie, podle nich právě tyto podmínky nejlépe vyhovují lidem a jejich pracovním výkonům – a současně jsou nejméně vhodné pro množení a přenos bakterií a virů. „S ohledem na covid-19 také doporučujeme měnit častěji filtrační vložky vzduchotechniky,“ radí Mareček.

S chladnou hlavou se pracuje lépe
- Vhodné podmínky na pracovišti, i ty teplotní, stanovují předpisy. Zajistit hygienické podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci je základní povinností zaměstnavatele. A právě teplota patří k nejdiskutovanějším tématům týkajícím se bezpečnosti práce.
- Posouzení, zda je práce vykonávána v teplotním riziku, se provádí měřením za pomoci kulového teploměru. Zaměstnanci jsou pak zařazeni do jedné z osmi tříd podle druhu vykonávané práce a fyzické zátěže. Třídy ale jsou pouze orientační, proto zaměstnavatel zařadí pracovníky do reálně odpovídající kategorie podle vlastního uvážení. Podle těchto tříd se pak určuje pitný režim, střídání práce, přestávky nebo případné zkrácení pracovní doby.
- Situaci ovlivňuje také rostoucí počet tropických dní a rovněž opatření na pracovištích související s rizikem nákazy koronavirem.
- Přílišné horko přináší nepohodlí, avšak negativně působí i na zdravotní stav: může dojít až k přehřátí organismu, dehydrataci a vyčerpání. Vnějším projevem mohou být křeče, průjmy, bolesti hlavy, ztráta orientace či nekoordinované chování.
- Dalšími vedlejšími účinky nevhodně regulované teploty jsou pokles výkonnosti a kvality odváděné práce. Při lehké fyzické námaze dosahuje člověk stoprocentního výkonu při teplotách do 22 stupňů Celsia; při teplotě 27 stupňů dochází k poklesu výkonu o 25 procent – a při teplotě kolem 30 stupňů dosahuje pouhých 50 procent původního výkonu.

Zdroj: Jiří Kuryviál, specialista BOZP SSI Group