"Jsou to populistické nesmysly. Smrt dvou hráčů v Praze je samozřejmě nešťastná událost, ale každý druh hry či sportu v sobě skýtá určitá rizika. A to, jestli je zvládne nebo je ochoten takové riziko podstoupit, to si musí vždy rozhodnout každý hráč sám,“ říká Richard.

Sám říká, že už lovil kešky také na dosti nepřístupných místech. „Například na některé stromy bych se určitě nepokoušel vylézt, kdyby tam keška nebyla. Určitá míra rizika v tom vždycky je,“ říká pětačtyřicetiletý hledač. Sám nejen tajemné krabičky hledá, ale i rozmísťuje a registruje. Párkrát v roce se neváhá vypravit na několikadenní túry do hor, jejichž součástí je i lov kešek. Hra jej baví a má o ní přehled. „Muž a žena z Prahy jsou první dvě prokazatelné oběti související s geocachingem v naší zemi. Už před lety se spekulovalo o jedné oběti, nakonec se však prokázalo, že nešťastník konal v sebevražedném úmyslu,“ říká Richard.

Na Nymbursku podle jeho slov tak náročné a rizikové kešky, jako jsou ty v pražských kanálech, zaevidovány nejsou. „Žádné takové srovnatelné v našem regionu nejsou. Některé jsou umístěné na hůře přístupných místech, třeba už na zmiňovaných stromech, ale míra rizika ve srovnání s těmi, které hledaly oběti z Prahy, je nižší. V jejich případě šlo skutečně o nešťastnou náhodu. Míru rizika související s náhlou změnou počasí musí posoudit každý sám,“ má jasno nymburský „kačer“.

Geocaching se po světě rozšířil až v novém tisíciletí. První hráči se vydali hledat tajemné krabičky v roce 2000 v Americe, hra je tedy stará 18 let. Za tu dobu se do ní po celém světě zapojily miliony lidí. Ani celosvětová čísla o obětech nesignalizují, že by se jednalo o extrémně riskantní způsob zábavy. „Dosud je registrováno v souvislosti s geocachingem 19 obětí. Jsou to pády ze skal, ze stromů, či právě utonutí,“ shrnuje Richard.

Geocaching je hra na pomezí sportu a turistiky, která spočívá v použití navigačního systému GPS při hledání skryté schránky nazývané cache (v češtině psáno i keš), o níž jsou známy její zeměpisné souřadnice. Při hledání se používají turistické přijímače GPS. Člověk zabývající se geocachingem bývá označován slovem geocacher, česky též geokačer nebo prostě kačer. Po objevení cache, zapsání se do logbooku a případné výměně obsahu ji nálezce opět uschová a zamaskuje.

Všeobecně oceňovaným prvkem geocachingu je umisťování keší na místech, která jsou něčím zajímavá a přesto nejsou turisticky navštěvovaná. V popisu cache (listing) jsou pak uvedeny informace o místě s jeho zvláštnostmi a zajímavostmi. Cache se ale umisťují i do zajímavých míst velmi frekventovaných. V některých případech je zajímavým právě úkol, který je s nalezením cache spojen.

Fakta o geocachingu:
- vznikl v roce 2000 v USA
- věnují se mu miliony lidí v řadě zemí na světě
- dosud bylo zaznamenáno 19 úmrtí ve spojení s touto hrou
- dvě pražské oběti z minulého týdne jsou první v Česku