„Bude to v příštím roce největší stavební akce a zatím nevím, do jaké míry omezí provoz hradu," zmínil kastelán hradu Petr Slabý. Popsal, že se jedná 
o zděný střešní plášť, který je pomazaný vápennou mazaninou, a to z důvodů protipožárních.

Konstrukce zdi má tloušťku pouhých 150 milimetrů. To není dimenze pro nosnou zeď tohoto typu, proto byla použita dovnitř vložená dřevěná trámová konstrukce, která původně staticky spolupůsobila se zděnou.

„Dnes je ale tato dřevěná část oddálená od rubu zdiva z důvodu sesychání, zděná část funguje jako samonosná. Slabé zdivo pochopitelně promrzá, voda kondenzuje na rubu zdi, cihelné zdivo tak degraduje a zákonitě se drolí," uvedl Petr Slabý.

Hrozba zřícení střechy

„Vápenná mazanina střešního pláště je často a na mnoha místech vyspravovaná, v některých obdobích bohužel pravděpodobně i s cementovou přísadou. Kvůli tomu je plášť ne zcela kompaktní a uzavřený, nelze garantovat jeho vodotěsnost," vysvětlil Petr Slabý s tím, že oprava střechy věže je skutečně velmi nutná. „Já osobně jsem svědkem, jak poruchy postupují. Mohlo by hrozit i zřícení střechy," upozornil Petr Slabý.

Snahou při opravách historických objektů je vždy zachovat co nejvíce původních prvků a autenticity. „Proto dřevěná konstrukce uvnitř věže zůstane zachována, až na nutnou sanaci či protézování některých prvků," nastínil Petr Slabý s tím, že cihelná část bude z větší části přezděna s použitím co největšího množství původních cihel a bude přesně kopírovat tvar střechy současné.

Projekt opravy střechy je podle Petra Slabého v současné době dokončen. „Myslím si, že oprava bude dražší, nežli byla oprava Velké válcové věže, která vyšla zhruba na šest a půl milionu korun. Já osobně si myslím, že přestože je podmínkou zachovat co nejvíce původního materiálu, tedy cihel, tak že pokud se budou moci nějaké zachovat, že jich nebude moc. Tak jak už jsem říkal, jsou silně degradovány, rozpadávají se," popsal kastelán Petr Slabý.

Cihly na zakázku

Náhradou musí být speciální cihly, které snesou velké výkyvy teplot. „Tyto cihly budou muset být samozřejmě vyrobeny na zakázku a podle toho se tedy bude odvíjet jejich cena," vysvětlil Petr Slabý.

Práce budou vykonávat původní technologií. „Což znamená bez použití cementu. Tak se stavělo po mnoho staletí. I když dnes už si zedníci myslí, že to bez cementu nelze. Jde to a jde to velmi dobře. Tehdy se dělaly jen vápenné malty, které mají trochu jinou vlastnost. Takže při této stavbě máme důrazný požadavek na kvalitní vápno," naznačil Petr Slabý s tím, že cement se začal používat až v devatenáctém století.

Větrací otvory a průduchy budou co nejlépe přizpůsobeny potřebám netopýrů, kteří zde mají významné stanoviště. „Všechny výlezy bude nutné zachovat a vylepšit. Všechny postupy mají určité regule, které budou řídit ochránci přírody," konstatoval Petr Slabý.

Cirkulace vzduchu

Projektanti museli vyřešit odvětrávání. „Dobrou cirkulaci vzduchu, která momentálně nefunguje, a proto se tam zachovává velká vlhkost, což je, jak jsem už naznačil, jeden z kamenů úrazu té zvýšené degradace," doplnil Petr Slabý.

Ve špici se bude muset rovněž vyřešit odvětrávací otvor, který tam v současné době není, právě i s ohledem na netopýry. „Oprava samotná bude samozřejmě opět velkou zajímavostí pro návštěvníky. Když vezmeme v úvahu termín poslední opravy dokončené roku 1830, zjistíme, že věž bez střechy viděli naši předkové naposledy před téměř osmi generacemi," připomněl Petr Slabý, podle kterého jsou v tuto chvíli už všechny stavební formality vyřízeny.

Jak se tvar střechy změnil oproti původnímu středověkému pojetí, dokumentují modely Křivoklátu v hradní expozici.

Čtěte také: Věž hradu Křivoklát ukrývala dvě schránky staré sto třicet let