Aktuální koncept propagace regionu nestaví jen na představování středních Čech jako regionu plného hradů, zámků, technických památek a nádherných zákoutí přírody. Důležité jsou i možnosti výletů a „neokoukané“ turistické cíle. Včetně pozvánek do nových, upravených nebo znovu otevřených expozic, tras, památek i zahrad.

Za přírodou i do zeleně

Lucie Vurbsová ze Středočeské centrály cestovního ruchu doporučuje například výlet do Jílového u Prahy, kde se tamní regionální muzeum dlouhodobě věnuje trampingu a hornictví v Posázaví. „Od března navíc zpřístupní zcela novou expozici věnovanou historii i současnosti trampingu. Bude hravá, interaktivní – a osloví jak pamětníky, tak mladé zájemce o přírodu, chataření, muziku a sport v osadách,“ hodnotí Vurbsová chystaný počin. S tím, že součástí expozice budou i replika dřevěného srubu, velká interaktivní mapa osad v regionu, kajak s figurínou trampa nebo ohniště s poslechem hudby.

Otevření zrekonstruovaných prostor Centra fyzioterapie Baletu Národního divadla.
Místo pro regeneraci. Balet Národního divadla má fyzioterapeutické centrum

Na Berounsku by měl být na jaře hotový Dům přírody Českého krasu, který se stane reprezentativním návštěvnickým centrem – a zároveň vstupním prostorem pro návštěvníky Koněpruských jeskyní. Umožní toho ale mnohem víc, než jen nahlédnout do podzemí: přiblíží přírodu Chráněné krajinné oblasti Český kras, která byla před půlstoletím vyhlášena k ochraně nejcennější části barrandienské pánve. „Protože v Domě přírody Českého krasu myslí také na zábavu, těšte se na různé pokusy i prolézačku umělou jeskyní,“ láká Vurbsová už s předstihem.

Legendární pochod Praha–Prčice zná snad každý: nejen nadšenci pro turistiku, ale alespoň z doslechu i ten, kdo po jeho trasách nikdy neťapal. Letos budou mít zájemci příležitost vyšlápnout si do Prčice nejen 20. května, kdy se uskuteční letošní 56. ročník, ale i kdykoliv jindy: v okolí se totiž chystá vyznačení sítě dálkových tras pro pěší i cyklisty. „Začínat budou v Táboře, Milevsku, Sedlčanech – a následně i v Mladé Vožici. Umožní vám prozkoumat krásný kout naší země: oblast Toulavy,“ připomněla Vurbsová.

Upozorňuje také na zahrady renesančního zámku v Brandýse nad Labem, který býval oblíbeným letním sídlem císaře Rudolfa II. – a jeho ­zahrady od loňského roku procházejí revitalizací, jež má pomoci přiblížit jejich někdejší velkolepost a proslulost. Pro letošek jsou ohlášeny nová úprava Plantáže, obnova mlatových cest, kašny, doplnění zeleně i posezení u někdejšího hospodářského zázemí zámeckého areálu. Obnovovaný zámecký skleník se má stát místem pro komornější kulturní a společenské akce.

Stavební obnova i výročí

V Berouně procházejí obnovou pozůstatky někdejší pýchy tohoto královského města, a to jeho hradeb. V rámci oprav hlídaných památkáři má dojít i na zajištění bašt. Ty zatím pro návštěvníky zůstávají přístupné.

K Berounu také ředitel Středočeské centrály cestovního ruchu Jakub Kulhánek připomíná výročí 140 let od narození dirigenta světového formátu Václava Talicha. „Ten je soukromým životem spjat právě s tímto městem. Proto se zde každoročně pořádá Mezinárodní hudební festival Talichův Beroun,“ uvedl Kulhánek. Upozorňuje i na oslavy v nedalekých Hudlicích, kde se před 250 lety narodil národní buditel Josef Jungmann. „Navštívit můžete i jeho památník,“ poznamenal Kulhánek.

Budova restaurace Bohemia na Výstavišti se proměnila v konferenční centrum.
Ze stoleté restaurace na Výstavišti je konferenční a kulturní centrum

Obzvláště příznivci jedinečného stylu označovaného jako barokní gotika si budou v prosinci (a s předstihem už dříve) připomínat 300 let od úmrtí významného českého architekta italského původu Jana Blažeje Santini-Aichela. K upozornění na jeho rozsáhlé dílo se chystá řada akcí. Kulhánek v souvislosti s jeho odkazem obrací pozornost obzvlášť ke Kutnohorsku: „V Kutné Hoře-Sedlci zanechal výrazné stopy v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele. V nedalekých Horušicích postavil bývalou rezidenci sedleckých cisterciáků.“

Do bývalého dolu za zážitky

Při okraji Kutné Hory se chystá zpřístupnění dolu Bylanka, kde by se delší dobu chystanou zážitkovou turistiku mohlo podařit rozjet už letos. „Za svitu hornických kahanů a s hornickým vybavením bude vstup umožněn těm, kteří mají rádi dobrodružství. Vyzkoušet si budou moci lezení po žebřících, místy i po kolenou, nebo brodění vodou,“ shrnuje Vurbsová záměr nadšenců, kteří této lokalitě už po léta věnují spoustu času.

„Původně to byla jen skála v lese na Bylance, odkud vyvěrala voda. Díky úsilí a vytrvalosti se členům Hornického spolku Barbora podařilo během čtrnácti let výzkumu postupně vyčistit, zprůchodnit a zmapovat více než kilometr odvodňovací štoly Bylanka IV,“ připomněla Vurbsová.

Návštěvníci uvidí i vybavení ukazující, jak důl vypadal v minulosti. V té souvislosti je dobré připomenout, že v roce 2019 se členům spolku podařilo vyzvednout unikát: důlní větrací stroj z období středověku. Za záchranu technické památky získali ocenění Český permon.

Setkání označené jako kulatý stůl k silniční dopravě uspořádal ve středu Krajský úřad Středočeského kraje.
Spasit středočeské silnice by měl úvěr s devíti nulami: miliardový

Starou historii si nově bude možné připomenout i v Kolíně, a to na Bartolomějském návrší. Do finále spěje rekonstrukce kolínské dominanty – chrámu svatého Bartoloměje, který byl nějakou dobu nepřístupný. „Plné obnovení návštěvnického provozu téměř bez omezení se očekává už od jara. Nadšeni budete i kostnicí, do které se dostanete vždy při prohlídkách chrámu. Jen na varhany si bude třeba ještě chvíli počkat: hudební nástroj se sem vrátí až v průběhu léta a k použití bude připraven do konce října,“ shrnuje Vurbsová s tím, že stále trvá sbírka na obnovu varhan pojmenovaná Darujte tón.

Do církevního prostředí zve také v Sázavě, a to konkrétně do klášterních zahrad. S prvním dubnem se veřejnosti opět otevře severní zahrada Sázavského kláštera, kde jsou k vidění i základy kostela sv. Kříže z 11. století, které svým tvarem připomínají čtyřlístek. V části zahrady blízko svatoprokopské jeskyně sice ještě zřejmě od jara bude pokračovat archeologický výzkum – přístupnost zahrady ale neovlivní.