Kdo se cítí mladý, auto nekupuje, ale sdílí, říká průzkum

Propočty leckoho překvapí

Výhody jsou ekonomické i ekologické – a navíc je sdílení dopravních prostředků relativně nový fenomén, který se stává celosvětovým trendem, zmiňují dlouhodobí uživatelé. Senior konzultant finančních služeb společnosti Accenture ČR Karel Kotoun v té souvislosti připomíná, že mileniálové vyrostli na technologiích, mají rádi svobodu – a ekologické cítění je jim přirozené. „To je patrné jak při nakupování, využívání finančních služeb, tak i v cestování a dopravě,“ poznamenal Kotoun.

Už je jasno. Nový přestupní terminál na Zahradním Městě se otevře koncem září

Využívání sdílených aut sice vyžaduje schopnost orientovat se v tarifech za jejich používání – tomu, kdo si spočítá celkové náklady, však prý vychází výhodněji než provoz automobilu ve svém vlastnictví, pokud ročně najede méně než deset tisíc kilometrů. Jednak není třeba řešit pořízení vozidla, jeho údržbu a další provozní náklady, jednak se nabízí snadné parkování; včetně modrých zón a centra. K závěru, že se nevyplatí pořizovat si vlastní vůz, dospívají podle slov ředitele českého zastoupení Anytime carsharing Milana Beutla jak mladší uživatelé, tak rodiny, které občas řeší potřebu druhého vozu.

Do práce, nakupovat i za odpočinkem

Konkrétně v Praze, kde pouze 16 procent obyvatel používá svůj automobil denně (o dva procentní body méně než před dvěma roky), představuje 11 procent obyvatel využívajících carsharing o čtyři procentní body více než před dvěma roky: v roce 2019 na tyto služby spoléhalo necelých sedm procent. Převládajícím způsobem pohybu místních po hlavním městě zůstává využívání městské hromadné dopravy („denně“ jí jezdí 34 procenta Pražanů a „několikrát týdně“ další 32 procenta; „jednou týdně“ pak 10 procent a „maximálně třikrát měsíčně“ 11) – přičemž si pasažéři stěžují zejména na přecpanost dopravních prostředků ve špičce a komplikované cestování s větším nákupem. Sdílená kola a koloběžky mají podle průzkumu shodně po 12 procentech uživatelů. Pěšky, čímž se rozumí minimálně dva kilometry souvislé chůze, se „denně“ pohybuje 30 procent lidí; „několikrát týdně“ pak další 31 procento.

K tomu, že vyžívají sdílená auta „jednou týdně“, se v Praze hlásí dvě procenta obyvatel, „maximálně třikrát měsíčně“ usednou za jejich volant čtyři procenta – a k tomu, že jejich služby vyhledají „několikrát za rok“, se hlásí osm procent. Pražanům, kteří sami řídí tak zřídka, že se jim pořízení vlastního auta nevyplatí, slouží vozy sdílené v rámci carsharingu nejčastěji k cestám do práce, na nákupy, za kulturou, zábavou, sportem, ale i na výlety; jak po Praze, tak po okolí. Podle toho si také auta – zpravidla jde o hybridy s automatickou převodovkou a parkovací kamerou; nemusí to však být pravidlem – pronajímají: na 20 či 30 minut, na dvě hodiny i na víkend. „Častým mýtem je, že vozy lze využívat pouze v Praze – a že nemohou vyjet ze zóny, která je označena na mapě,“ upozornila Iveta Nebesařová z agentury ASPEN.PR. Není to pravda, zdůraznila. „Je pouze třeba vůz do této určené zóny vrátit. Jinak je možné s autem cestovat kamkoliv v rámci České republiky. Výhodou je, že auto není nutné vracet na stejné místo,“ upřesnila.

Střední Čechy spíše v očekávání

Ve středních Čechách zatím fenomén sdílených aut na hlavní podnět čeká. Třeba v Mladé Boleslavi plánuje automobilka Škoda Auto společný projekt s městem; zatím se ale rozjela jen spolupráce s vysokými školami. „Pro veřejnost to ještě není,“ řekla Deníku mluvčí magistrátu Šárka Charousková. Sama automobilka potvrzuje, že typický uživatel carsharingu je člověk mezi 20 a 45 lety žijící ve větším městě, kde k přesunům využívá městskou hromadnou dopravu, kolo či koloběžku. Na víkendové cesty za rodinou či zážitky potom sáhne právě po sdíleném automobilu. Upozorňuje zároveň, že vedle carsharingu typu free-floating, kdy auta patří jedné právnické osobě a jsou k dispozici přímo na ulicích, existuje ještě klasický P2P (peer-to-peer) – sdílení mezi jednotlivými uživateli. „Vozy od jiných uživatelů se zpravidla půjčují na dovolenou či na víkend, kdežto flotilové vozy se častěji využívají k pohybu po městě jako náhražka taxi nebo městské hromadné dopravy,“ vysvětloval již dříve rozdíl Petr Dörner ze společnosti Škoda Auto DigiLab. Majitelé aut, kteří své vozy nabídnou ke sdílení, aby jim vydělávaly, prý mívají v domácnosti dvě až tři vozy – a převládá u nich pragmatický postoj: půjčení několikrát do měsíce jim zaplatí náklady, které jsou s autem spojené. Firmy tak zase půjčují třeba dodávky, ale i sportovní modely. Škoda Auto DigiLab se podílí na provozu platformy pro P2P sdílení vozů s názvem HoppyGo.

Definitivní slovo k rušení vlaků musí padnout do konce srpna

Za účasti města se nic neděje ani v největším středočeském městě Kladně, řekla Deníku za magistrát Lenka Růžková. Odkázala pouze na aktivity soukromých firem. Třeba právě nabídka Anytime se rozšířila i možnost auto si půjčit a ukončit pronájem právě zde. „Cesta v osm ráno z Kladna na Veleslavín vyjde zhruba na 90 Kč,“ upřesňuje na webu. V případě zhoustnutí dopravy nebo nestíhání ranního tarifu pak doporučuje tarif hodinový, který se po uplynutí 60 minut automaticky přepne na minutový. A jak to vypadá třeba v Příbrami? „Žádnou informaci nemám,“ řekla Deníku Eva Švehlová z radnice.