Klíště může nakazit, i když se nepřisaje

Vyšší aktivita znamená vyšší riziko napadení klíštětem – ať už člověka, psa nebo jiného zvířete – a pokud je infikováno, i pravděpodobnost nakažení chorobami, jež tito roztoči přenášejí: především lymskou boreliózou nebo klíšťovou encefalitidou. Nemocemi, které mohou vést i k poškození nervové soustavy.

Pro právě aktuální stupně aktivity klíšťat s nejvyšším rizikem platí nejen doporučení používat repelent, vyhýbat se křovinám i vysoké trávě (a to zvláště při okraji lesa nebo u vodních toků) a v porostech si nelehat ani nesedat – ani v parcích či zahradách – ale k aktuálním radám se také řadí nevstupovat do listnatých a smíšených lesů volně; bezpečnější je pohybovat se po zpevněných cestách.

Mýtus, že na lidi ve světlém oblečení klíšťata nejdou, je sice neopodstatněnou pověrou – každopádně však jsou na něm lépe vidět. Mít oči na stopkách přitom není radno jen během pobytu v přírodě. Prohlídka těla s případným odstraněním klíšťat se doporučuje ještě večer – a pak znovu ráno.

Sportování s policií podpoří nepohyblivého Patrika

„Loni počet případů klíšťové encefalitidy i lymské boreliózy ve středních Čechách vzrostl; proto jsme veřejnost nabádali k očkování proti encefalitidě,“ řekla Deníku Dana Šalamunová z krajské hygienická stanice. Připomněla, že proti lymské borelióze prevence v podobě očkování neexistuje; proto je obzvlášť důležité kontrolovat místo přisátí klíštěte – a třeba v případě zarudnutí neotálet s návštěvou lékaře. „Většinou účinkují antibiotika,“ připomněla Šalamunová, že včas zahájená léčba má velkou naději na úspěch.

Jako přenašeči i hmyz a kozy

Onemocnění klíšťovým zánětem mozku zaznamenali loni středočeští v 65 případech, a to vesměs u neočkovaných pacientů. Proti předloňsku (53 onemocnění) jde o vzestup o 22,6 procenta. Nejvíce encefalitidy bylo na Benešovsku (12) a na Příbramsku (11); naopak jeden pacient uváděl nákazu související s Českolipskem v Libereckém kraji. Nejvíce postižené byly děti ve věku mezi 10 a 14 lety.

Tři čtvrtiny pacientů, konkrétně 49, udávaly jako příčinu přisátí klíštěte; další dva lidé pak manipulaci s klíštětem. Stačí tedy vzít parazita neopatrně do ruky – třeba při ošetřování psa! Jeden člověk dává onemocnění do souvislosti s poštípáním hmyzem. Ve 12 případech pak zůstává příčina neznámá (také zde lze uvažovat o hmyzu či o nezpozorovaném klíštěti). Jeden z pacientů přičítá onemocnění i časté konzumaci kozího mléka z farmy na Příbramsku.

Investory pro opuštěné lokality se kraj chystá hledat v Německu

Onemocnění lymskou boreliózou bylo loni v kraji hlášeno 427 – což proti předloňským 317 představuje meziroční nárůst o 34,7 procenta. Nejvýraznější podíl pacientů mělo Příbramsko – a nejvíce nemocných bylo ve věkových skupinách 65 – 74 let a u dětí od pěti do devíti. Téměř dvě třetiny pacientů, 270, udávaly přisátí klíštěte; početněji zastoupeno však bylo i poštípání hmyzem (36). Neznámá zůstala příčina u 120 osob. Manipulace s klíštětem měla být na vině v jednom případě.

Jak se budou vyvíjet onemocnění přenášená klíšťaty v letošním roce, lze zatím jen odhadovat. Předpoklady nicméně moc optimismu nevzbuzují: dá se očekávat, že čísla klesat nebudou. Napovídají tomu zkušenosti z dubna, kdy vzhledem k teplému počasí začala být klíšťata aktivní dřív. Do začátku května byly v kraji hlášeny dva případy klíšťové encefalitidy a 42 pacientů s lymskou boreliózou.

V míře nezaměstnanosti je kraj osmý ze čtrnácti