VIDEO, FOTO: Koledy se rozezněly také v Mělníku

V Centru seniorů v Mělníku se nás sešlo asi sedmdesát. Nejmladšímu Felixovi Frýdlovi, který přišel s maminkou Helenou, jsou čtyři roky. Naopak nejstarším zpěvákem byl osmadevadesátiletý Vojtěch Cimbolinec…

Je jedenáctý prosincový den a blíží se osmnáctá hodina. V mělnickém Centru seniorů jsme pěkně v teple svátečně nazdobené jídelny a společně odpočítáváme poslední vteřiny. Pět, čtyři, tři, dva… A zpíváme.

Nesem vám noviny, Narodil se Kristus Pán, Půjdem spolu do  Betléma, Štědrej večer nastal. Když je na řadě pátá koleda, Pásli ovce Valaši, už jsme pěkně sehraní.

Hezky se nám zpívá s Cesmínou, sborem, který už dlouhé týdny na svých zkouškách piluje právě koledy. A nejlepší je, že si k tomu nemusíme pouštět muziku ze záznamu, protože nám hraje na tahací harmoniku osmaosmdesátiletý sbormistr Jiří Červinka.

Mezi koledníky jsou i maminky s dětmi z Rodinného centra Kašpárek a několik členů sboru Chrapot,  sbormistryně Marie Maříková a Pavlína Rozborová se čtrnáctiletým synem Šimonem, který je v mužské menšině ve sboru nejmladším zpěvákem.

Je nás asi sedmdesát, od čtyř do osmadevadesáti let. A je nám spolu dobře. Po páté stanovené koledě si dáme i veselý přídavek Vánoce, Vánoce přicházejí. Ani pak se ale neloučíme.

Rozdáme si muffiny, dárek od mělnického pekařství Novák, perníčky od obchodního řetězce Albert a limonády z mělnické společnosti Agrohobby. A přitom si povídáme. O hezkém večeru, českých koledách i vánočních vzpomínkách.

„Když jsem byla malá, chodili jsme celá rodina zpívat do kostela," vypráví Dagmar Lillová. „Maminka byla alt a tatínek tenor a celá obec vždycky vzpomínala, jak nádherně zpívali," přenáší se v čase  o osmdesát let zpátky. „Já s tátou jsme stávali na kůru a maminka byla většinou dole, protože potom pospíchala dovařit oběd, tak aby se vyhnula tlačenici. To bylo nádherné mládí," dodává.

Koledy o vánočních svátcích zněly také v rodině u Puršů. „Tenkrát žádné gramofony ani jiné přehrávače nebyly, takže jsme zpívat prostě museli," vzpomíná František Purš, odborník na mělnickou historii. „Byla to třicátá léta, doba krize. Byli jsme sice chudí, ale spokojení a šťastní," uzavírá. close zoom_in