První z nich, která kupuje pozemky za 12,3 milionu korun bez daně, je výhradním zástupcem jednoho z největších současných výrobců zemědělské techniky na světě. Stavět by měla začít v příštím roce, kdy by možná mohla být už i stavba hotová a spustit by se tak mohl i nábor budoucích zaměstnanců. Ti by mohli nastoupit v roce 2018, případně už na sklonku příštího roku.

Schválen byl také prodej pozemků v zóně společnosti z Týnce nad Labem, která v ovčárecké průmyslové zóně hodlá vybudovat logistické a servisní centrum. Firma kupuje plochy za 10,2 milionu korun. Nyní se přesouvá do ovčárecké zóny částečně, časem by se tam měla přesunout celá. U dalšího pozemku proto kolínské zastupitelstvo odsouhlasilo pro tuto firmu rezervaci.

Dopravní obslužnost

Na zasedání zastupitelstva padla otázka na dopravní obslužnost této společnosti. Podle slov starosty Víta Rakušana je tato firma již z více jak tří čtvrtin obsluhovaná z dálnice D11, takže Kolín by neměl být do budoucna dalším nárůstem dopravy zatížen.

Třetí společností, která začne v nejbližší době v zóně stavět, je firma, jež už má na Šťáralce výrobní prostory, částečně vyrábí také v Aši a časem by se měla celá její výroba koncentrovat do zóny v Ovčárech. Za nyní zastupitelstvem odsouhlasené dva hektary zaplatí 8,2 milionu korun.

Starosta Rakušan v souvislosti s aktuálně odsouhlasenými prodeji pozemků uvedl, že město Kolín už rozhodně nebude územním plánem žádnou půdu vyčleňovat pro průmyslovou výrobu.

„Pouze bereme historickou danost, že je zde infrastrukturně vybavená, vyčleněná průmyslová zóna za městem, tu se snažíme zaplnit firmami nezaměřenými pouze na automobilový průmysl. Chceme tam občanskou obslužnost - obchody, služby a podobně," uvedl Vít Rakušan.

Míra nezaměstnanosti

Jedním z důvodů je, že míra nezaměstnanosti v Kolíně nejenže je stále poměrně vysoká, ale také skladba nezaměstnaných je po Kladnu nejhorší ve Středočeském kraji.

„Je tam totiž nejvíce lidí, kteří jsou na základě své kvalifikace schopní vykonávat jen pomocné dělnické a dělnické práce. Mohlo by se tedy stát, že i kdyby přišly další firmy, zaměstnanost nám neklesne. Máme navíc celou řadu žen evidovaných na úřadu práce," dodal starosta Rakušan.

Město tedy podle jeho slov chce, aby do zóny přicházely firmy, které budou třeba zacházet s daty, aby do budoucna zaměstnávaly i technický středoškolský a vysokoškolský personál.

Letos prodej pozemků znamenal pro městskou kasu příjem kolem 53 milionů korun. Zhruba 80 milionů korun je dluhová služba.

Čtěte také: Nový nymburský starosta: česko-čínská průmyslová zóna není prioritou