Největší frekvenci můžeme očekávat mezí půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, sdělil Deníku Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Upozornil, že letos jsou mimořádně výhodné pozorovací podmínky – sledování totiž nebude narušovat svit Měsíce. V menším budou Perseidy k vidění až do 21. srpna.

„Padající hvězdy“, ve skutečnosti drobounké částice prachu z komety 109P Swift-Tuttle, zdánlivě vylétají od souhvězdí Persea (v době maxima roje z takzvaného radiantu v horní – severovýchodní polovině souhvězdí) a několik okamžiků září na noční obloze.

Úkaz, který je dobře pozorovatelný pouhým okem – ideálně z míst, kde nepůsobí rušivě městské osvětlení – každoročně láká k experimentům i amatérské fotografy. Zatímco pro pouhé pozorování je výhodné mít s sebou lehátko, spacák nebo nějakou podložku – Perseidy lze totiž nejlépe sledovat vleže – nejvhodnější výbavou pro jejich focení je fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým objektivem, například zrcadlovka, a stativ. Naopak v případě snah o focení mobilem z ruky s úspěchem počítat nelze.

Popularizátor astronomie Petr Horálek, který se na astrofotografii specializuje, přičemž dosahuje celosvětově oceňovaných úspěchů, radí, jak postupovat. Základem zdaru je pevně upevnit aparát na stativ – přičemž je důležité zkontrolovat, zda se nechvěje třeba vlivem větru. Pak je třeba využít možností manuálního režimu obsluhy; jindy výhodná automatika v tomto případě nepomůže: zaostřit objektiv na nekonečno, zvolit vyšší citlivost, nastavit nejdelší možnou expozici – a zamířit do libovolné části oblohy. „Nejlépe okolo půlnoci k jihozápadu, kde se nachází fotogenický pás Mléčné dráhy,“ radí Horálek.

Pak už stačí jen fotoaparát opakovaně spouštět – a čekat, zda se podaří, aby do záběru vletěl meteor. Lze doporučit nemačkat běžnou spoušť. „Aby se ani při tomto kroku fotoaparát neroztřásl,“ vysvětluje Horálek. Je možné využít režimu samospouště nebo dálkového ovládání; některé přístroje také umožňují cvakat prostřednictvím aplikace v mobilním telefonu.

Pozorování Perseid zpestří jasné planety, Mléčná dráha a hvězdokupy
Už zvečera bude možno pozorovat velmi jasnou planetu Venuši nad západním obzorem (za opravdu dobrých podmínek lze vyhledat i nesmírně úzký srpek Měsíce). Za soumraku je pak nad jihozápadem možno najít také planetu Jupiter. Po desáté hodině už vynikne stříbřitý pás Mléčné dráhy, část naší galaxie. Potáhne se přes celou oblohu a ve směru k jejímu centru nad jihem najdeme Saturn. Celou noc pak zůstává velice výrazný Mars, který byl na konci července nejblíž k Zemi za posledních 15 let. Po půlnoci uvidíme nad jihovýchodem vycházet souhvězdí Býka a v něm výrazné otevřené hvězdokupy Hyády a Plejády. Časně ráno pak vychází Orion.

Situaci si je možno nasimulovat pomocí volného počítačového planetária Stellarium (na internetové adrese stellarium.org/cs).

Zdroj: Česká astronomická společnost