Lze říci, kdy byla ve vaší hudební dráze největší euforie? Kdy jste měl největší fanouškovskou podporu?

Takhle přesně to nelze říci. Musím říci, a to s hrdostí, že vlastně od začátku, kdy hraji, bývá v sále dost plno. A to pořádně hřeje u srdíčka.

Chlapská ješitnost při pohledu do plného sálu je na vrcholu, že?

Dalo by se to tak říci. To je ale pochopitelné. Hrát před plným sálem je podobné jako když fotbalista vyběhne na trávník a zaplněné tribuny vřískají. Prostě, i když hrajeme naplno vždy, dav lidí udělá atmosféru daleko příjemnější. Hraje se lépe.

Vaše začátky sahají na Mnichovohradišťsko do kapely Danger.

Přesně tak, tu kapelu vlastně založil regionální hudební bard Láďa Fanta, v kapele hrál i jeho syn Libor, dnes známý hudebník ve skupině Harlej. Ta doba Dangeru mi připadá, jakoby to bylo včera, ale přitom to je už nějakých dvacet let.

Odehrál jste stovky koncertů především ve východních, severních a středních Čechách. Je nějaký sál, který máte oblíbený?

Nelze vyzdvihnout jedno místo. Pravdou je, že dříve jsme hráli stylem ber kde ber a někde to nebylo zrovna příjemné prostředí. Čím jsem starší, tak už je to jiné. Už vím, kam jedu. Většinou nejezdím do neznáma a jezdím tam, kde vím, že to bude prima. Že tam s největší pravděpodobností budou skvělí lidé, kteří vytvoří parádní atmosféru. Takovou, abychom si společně užili parádní večer. Ale vlastně jedno místo mám možná více oblíbené – je to letní parket u rybníku v obci Žehrov na Mladoboleslavsku. Tam jsem hrál první samostatný koncert s Dangerem. Ale když se mě ptáte, jaký koncert mi utkvěl v paměti, tak to určitě byla šňůra pěti koncertů po celé republice jako předkapela legendárních Smokie. To bylo před šesti lety.

Kytarista a zpěvák Luboš Odháněl.

Po Dangeru přišla kapela Nastarýkolena?

Přesně tak. Dvojice hudebníků Vladislav Fanta a František Brunclík, známí ze svého dlouholetého působení v regionální rockové legendě, skupině Diskant, mne vzali k sobě. A začalo několik krásných roků, kdy jsme hráli často v pátek, v sobotu. Sály byly plné, dařilo se nám. Moc rád na tu dobu vzpomínám.

Vy jste při působení v této kapele byl vlastně chvíli hudebník profík?

Možná by se to dalo tak říct, ale já byl hlavně nezaměstnaný. Dlouhá léta jsem pracoval u výrobce nákladních automobilů, podniku LIAZ v Mnichově Hradišti a především v provozu v obci Loukov, v nástrojárně, v lisovně, byl jsem I mistr. Jenže podnik zkrachoval a já byl najednou na pracáku. To trvalo rok a půl. A tak jsem hrál a hrál. Ono to vlastně bylo prima období. Byli jsme v kapele tři, peníze se nemusely dělit mezi velký počet členů kapely. A tak jsem si žil poměrně slušně.

Profíkem jste se nestal, zamířil jste do pivovaru.

To je pravda. Pozval si mě ředitel Pivovaru Klášter Josef Špryňar a domlouval se mnou vystoupení na pivobraní. Já utrousil, že jsem bez práce a on mi hodil laso, abych mu šel dělat obchodního zástupce. A tak jsem se dal na pivo.

To jste jezdil nabízet pivo do hospod, v jejichž sálech jste také hráli?

Přesně tak, to byla spousta milých setkání a přiznám se, že mi to často otevíralo dveře. V Klášteře jsem vydržel asi šest let, po změně vlastníků jsem odešel, ale ne z oboru.

Zase pivo?

Jo. Pod značkou PMS nabízím po celých středních Čechách pivo Holba, Zubr a Litovel. Dodnes.

Kytarista a zpěvák Luboš Odháněl.

To jsme se dostali do pracovní současnosti. Vydržme ještě chvíli u hudby a vraťme se zpět. S kapelou Nastarýkolena to byla slavná doba, vydali jste několik cédéček.

To byly ještě časy, kdy cédéčka šla na dračku. První byl Důchodový věk, následovala ..pod vlivem, Nahá v dešti a Poslední dopis.

A nastal konec Nastarýchkolen, že?

Tak. Kapela skončila, kluci hrají ještě nyní spolu jako Franta a Fanta. Já začal hrát a naše kapela se jmenovala W.I.X. Nahráli jsme cédéčko Už bylo na čase a DVD Klášter Live, což byl záznam z našeho vystoupení na tamním pivobraní. Časem se stalo, že to v kapele začalo haprovat, přišly rozchody, chvíli se nehrálo. Zlanařil jsem kluky z turnovské kapely Hitmakers a dali jsme to dohromady. Natočili jsme cédéčko Adios. Poté následovalo DVD Tak trochu živě.

Chystáte další cédéčko?

Dnešní doba není cédéčkům příznivá, notabene u regionálních kapel. I presto ale věřím, že do konce roku cédéčko vznikne. Na cédéčko jsem myslel už vloni, ale nevyšlo to. Materiál na desku mám z poloviny hotový, druhá polovina není složitá na dokončení. Tak uvidíme, jestli se to podaří. Jen to bude složité s časem hudebníků, většina hraje ještě v jiných kapelách, mají své zaměstnání, takže času moc není. Musím ale připomenout, že moje úplně první cédéčko bylo s Dangerem Zrcadlo doby.

V jaké sestavě nyní kapela Luboš Odháněl hraje?

Kromě mě kytarista Jiří Brodský, basový kytarista Milan Lamač, klávesák Jaromír Bartoš, bubeník Zdeněk Hlaváček, kterého občas alternuje Radek Nevyhoštěný, a zpěvačka Romana Odhánělová.

Na začátku nového století jste v anketě Český slavík skončil mezi zpěváky na 31. místě, kapela Nastarýkolena byla o místo hůře. Netoužíte ještě vyšplhat vysoko?

Tak tyhle myšlenky jsem asi taky měl, ale jsem realista, není mi dvacet. Tehdy to bylo opravdu fajn období. Ono je ale příjemně i nyní, lidé na nás chodí. A já nejsem na ceny, i když si třeba regionálních ocenění v anketě Boleslavský Otík vážím, ale nepřeceňuji je. O plný sál je třeba bojovat. Důležitý je pro mne fanoušek v sále. Že by nějaká anketa změnila můj přístup k hudbě, k fanouškům, to opravdu nehrozí. Pořád mám rád chvíle, kdy pode mnou je dav spokojených lidí naladěných na stejnou notu. Stejně tak mám rád okamžiky, kdy skončím hraní a jdu pokecat s fanoušky do sálu. Věřím, že tomu tak je i s mojí kapelou. Takových chvil si vážím, protože ne vždy tomu tak bylo.

Kytarista a zpěvák Luboš Odháněl.

Objevil se vloni nějaký mimořádný koncert?

Zcela určitě jsou příjemná vystoupení na pivobraní ve Svijanech a v Rohozci, kde je vždy plno lidí patřičně naladěných. Když se k tomu hraje ve správnou chvíli, je to skoro poloviční práce. Ale mimořádný pro mne byl koncert s kapelami Traktor a Komunál v pražském klubu Vagon. Hráli jsme jako předkapela a nikdo nás neznal. Lidé nás přijali skvěle a vytvořili parádní atmosféru. To byl fakt mimořádný koncert.

Co vás čeká letos?

Pojedeme ve stejném rytmu. Něco s kapelou Komunál, festiválky, pivobraní a takzvaně řadové taneční zábavy. Já se těším na každé hraní. To nejbližší bude v malém sále v Rožátově na okraji Mladé Boleslavi v sobotu 13. února. Pojímám to jako Valentýnský koncert v komornějším provedení. Tam nebudeme hrát naše vypalovačky, ale spíše poklidnější repertoár. A pak o týden později, v pátek 19. února, se těším do Čisté u Mladé Boleslavi. Tam zahrají kapely Komunál, Piranha, Rain a já. Protože se změnil termín této akce, kluci z kapely nemají volný termín, a proto v Čisté zahraju akusticky. Pozvu si jen pár kamarádů, se kterými jsem kdysi hrál a které znám a mám rád. To bude prima mejdan.

Jak to vlastně máte? Prodáváte jednu značku piva, napijete se jiných značek?

To určitě, ochutnávám i jiné značky. Musím uznat, že je spousta kvalitních a dobrých piv, která stojí za ochutnání. Já říkám, že není zase tak složité uvařit dobré pivo, ale důležité je ho umět prodat. Věřím, že se mi to daří, i když konkurence je veliká. Ale to je v muzice podobné.

Přes den jezdíte po kraji a nabízíte pivo. Po víkendech zase objíždíte sály a hrajete. Máte čas na koníčky? Na sport? Nepletu-li se, v mládí jste získal hnědý pásek v karate.

To bylo v Mnichově Hradišti a bylo to sportovní karate, které jsem také trénoval. Teď už na to není čas. V autě vozím kolečkové brusle a vloni jsem oprášil horské kolo.

A jezdíte?

Na bruslích jak to jde, s kolem je to slabší, ale krajina v Českém ráji je nádherná. Ke všemu jsem totiž koupil nedaleko Mnichova Hradiště domek, takže máme s přítelkyní co dělat.

Luboš Odháněl- 45 let, kytarista, zpěvák skupiny nesoucí jeho jméno Luboš Odháněl
- hrál v kapelách Danger, Nastarýkolena, W.I.X - Hitmakerrs
- je obchodním zástupcem pivovarů PMS
- žije s přítelkyní v rodinném domku u Mnichova Hradiště