„Čekáme, jak se rozhodnou budoucí žáci, kteří budou přijati,“ řekla ve středu Deníku ředitelka příbramského gymnázia Iva Kadeřábková. Její škola ruštinu nabízí jako druhý jazyk – a zájemci se dosud mezi šesti stovkami žáků našli: vždy jedna nebo dvě skupiny o 16–18 členech. Nelze však prý vyloučit, že v reakci na vývoj událostí na Ukrajině začnou mladí lidé na tento jazyk pohlížet jinak. Postoje je mezi nimi nyní možné sledovat jednoznačné: odmítavý postoj k agresorovi, sympatie s napadenou Ukrajinou.

Teď se řeší důležitější věci

Zda bude mít v souvislosti s výukou ruštiny nějaké doporučení kraj jako zřizovatel, zatím není jasné. Deníku to ve středu řekl středočeský radní pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (STAN). S tím, že i tohle je téma, o němž by v budoucnu měla být řeč, avšak nyní není aktuální. Teď se řeší něco jiného – a rovněž v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině: školy pro kraj vyplňují přehledy ubytovacích kapacit, které by mohly být k dispozici pro běžence.

Později dojde na debaty o tom, jak se postavit k zapojování ukrajinských žáků do výuky. Existuje možnost snažit se je integrovat do běžných tříd – nebo prozatím soustředit ve vlastních skupinách a hledat třeba Ukrajinky s pedagogickým vzděláním, které je povedou a budou s nimi pokračovat v tom, co znají z domova. Při rozhodování o volbě přístupu bude nepochybně hrát roli i očekávání, kdy asi by se mohli uprchlíci vracet do svých domovů.

Když ne odpověď, alespoň nápovědu zřejmě poskytne další vývoj situace. Ředitelka Kadeřábková Deníku řekla, že ona uvažuje o tom, že čtyři Ukrajinci, kteří gymnázium navštěvují nyní a v České republice žijí dlouhodobě, by se nově příchozím vrstevníkům mohli stát alespoň do začátku jakýmisi pomocníky a průvodci.

Ukrajinu podporují bez říkání

Na úvahy o tom, jak dál s ruštinou, bude podle radního Váchy čas později. V případě, pokud se v příštích týdnech či měsících nestane něco zásadního, co by zcela změnilo nynější směr vývoje událostí, by si omezení výuky ruského jazyka dovedl představit. I když… „Je zde i spousta Rusů, kteří tady dlouhodobě žijí – a počínání prezidenta Putina odsuzují,“ uvažuje radní.

O zdravé názory svých svěřenců se rozhodně neobává ředitelka Kadeřábková. Už v minulém týdnu se žáci ptali, zda by mohli uspořádat sbírku pro Ukrajinu – měli přitom jarní prázdniny – nyní spolupracují s organizací Člověk v tísni, na 9. března školní parlament chystá happening ve prospěch Ukrajiny… Podpora napadené zemi se tedy rozhodně neomezuje jen na slova či vyvěšení ukrajinského praporu na budově školy. Názory studentů stavějících se na stranu Ukrajiny i to, jak se orientují v historii, se prý také projevují v živých diskusích při seminářích. Napětí se neobjevuje – ostatně Rus školu nenavštěvuje ani jediný.