Chystají pro ně mnohé novinky. Z památek spravovaných státem ve středních Čechách asi nejvíc překvapí zámek Veltrusy na Mělnicku. Plyne to alespoň ze slov Tomáše Pospíšila z Národního památkového ústavu.

Řemeslné mistrovství i hologramy

Ve Veltrusech se chystá ta nejvýznamnější nabídka pro letošní památkovou sezonu ve Středočeském kraji: otevření hlavní zámecké budovy s novými prohlídkovými trasami i naučnými dílnami památkové péče. A že je co ukázat! Tuto památku postihly v letech 2002 a 2013 devastující povodně – a prochází náročnou obnovou. „Pokud to vývoj pandemická situace umožní, nové dvě trasy věnované šlechtické rodině Chotků přivítají návštěvníky začátkem letních prázdnin,“ připomněl Pospíšil k chystané nabídce pro klíčový projekt roku.

Některé ze středočeských státních památek mohou lidé nyní obdivovat alespoň z jejich otevřených parků. Třeba právě Veltrusy. Přístupné jsou parky například v Hořovicích, v Mnichově Hradišti nebo ve Žlebech. „Čas před zahájením návštěvnické sezony 2021, která by za podmínky uvolnění protiepidemických opatření začala prvního dubna, využíváme například k přípravě nových prohlídkových tras, restaurování děl nebo aktualizaci průvodcovských textů,“ upřesnil Pospíšil.

Třeba zámek v Březnici na Příbramsku chystá za měsíc ústní pohovory se zájemci o působení v roli průvodce. Nová návštěvnická expozice by se tam měla otevřít od září – a bude stát za to. Historii zámku přiblíží multimediální zážitková prezentace s využitím audio-video systémů, holografických prvků a mechanických zobrazení.

Poučením o skutečném zakladateli legendární Velké Pardubické, prvních ročnících tohoto závodu a o dostihovém sportu vůbec možná leckoho překvapí expozice v části konírny hradu Křivoklát. Jmenuje se Emil Egon Fürstenberg a Velká pardubická – a se slavnostním otevřením se původně počítalo už na podzim. I po odkladu se má jednat o velkou událost.

„Na zahájení bychom rádi pozvali osobnosti českého turfu, organizátory Velké pardubické, některé české aristokraty nebo zástupce institucí spojených s koňmi,“ plánuje Pospíšil. „Mohu prozradit, že návštěvníci uvidí například originální dresy žokejů Josefa Váni a Jana Faltejska z jejich vítězství ve Velké pardubické,“ upozornil, že stranou pozornosti nezůstává ani historie poměrně nedávná.

Snídaně s méďou u téhož stolu

Unikátní novinku chystá zámek Konopiště. Gastronomické akce, které se tam těší oblibě, budou letos zahrnovat nejen „Odpolední čaje aneb kolace v zámeckém salonku“ a prázdninové „Vídeňské snídaně na zámeckém balkonu“, ale prázdniny přinesou také zážitek v podobě „Snídaně s medvědem Jiřím“. A něco takového tu ještě nebylo!

Půjde o snídani v přístěnku u medvědího kotce s možností kdykoli nahlédnout přes mříže, jak si medvěd pochutnává na nachlup stejném menu: zelenině, ovoci, jogurtu a vločkách, medu i vejcích natvrdo a pečivu. Jako nášup návštěvník dostane zajímavosti ze života medvědů a informace o historii jejich chovu na Konopišti.

Pokračovat zde má také cyklus úspěšných večerních prohlídek, které letos přiblíží Konopiště v dobách osvícenských panovníků. Pokud koronavirus nerozhodne jinak, první začnou již 28. dubna – a navštívit je bude možné vždy ve středu jednou za 14 dnů.

Počtení pro veřejnost i pro odborníky

- Čekání na otevření hradů a zámků může příznivcům památek zkrátit publikace Po stopách Valdštejnů, kterou Národní památkový ústav vydal koncem loňského roku. Navazuje na projekt pořádaný v roce 2020 pod názvem Valdštejnové – lvi ve službách císařů.

- Kniha veřejnost přehledně seznamuje s mnohdy nevšedními osudy příslušníků rozvětveného rodu – a zároveň představuje výběr zajímavých předmětů spojených s Valdštejny ze sbírek Národního památkového ústavu, dokumentujících život na rodových sídlech v průběhu staletí.

- Nejdůležitějším zdrojem obrázků pro účely publikace byly sbírky státního zámku Mnichovo Hradiště, ale i dalších kdysi valdštejnských objektů (Duchcov, Litomyšl, Kozel).

- Fotografie sbírkových předmětů doprovází umělecko-historický popis katalogového charakteru, což i odborné veřejnosti představí dosud neznámá díla z fondů Národního památkového ústavu napříč různými pracovišti.

- Kniha je uspořádána chronologicky, do pěti kapitol: Staletí rodiny (do konce 16. století), Století vzestupu (17. století), Století štědrosti (18. století), Století konfrontace (19. století) a Století odchodů (20. století). V úvodu každé kapitoly je připojen přehledný rodokmen a na následujících dvoustranách je vždy představen významný člen rodu či téma dokreslující život Valdštejnů v daném období.

Zdroj: Tomáš Pospíšil, Národní památkový ústav