S tím, že už se nejedná o náhodné akce jako dřív, kdy týmy pracující v kulturních institucích kraje pouze reagovaly na výjimečné nabídky, na něž se peníze sháněly ve spolupráci s politiky tehdy vládnoucími kraji – a jinak se dařilo pořizovat pouze drobnosti.

Významné jsou i dary

Skvostem, který sbírky obohatí, může být ledacos. Třeba starý batoh. Tím se jako jedním z nejvýznamnějších darů chlubí Regionální muzeum v Jílovém u Prahy. To se vedle historických i přírodních pamětihodností regionu zaměřuje zejména na minulost těžby zlata – a také dějiny trampingu; zvlášť se zaměřením na oblast dolního Posázaví. Právě svědkem jeho počátků je meziválečný batoh, s nímž majitel jezdil na vandry v době samotného vzniku trampského hnutí.

Přímo za skvost trampské kolekce pak muzejníci označují darovanou knihu vzpomínek osady Hučící peřej ze 20. až 40. let 20. století, pocházející z pozůstalosti Růženy Jirkové, jež měla s manželem restauraci v Lukách pod Medníkem. Ručně psaná kronika obsahuje i řadu veršů, kreseb a maleb i obrázky z novinových výstřižků.

Jako cenné přírůstky získané darem muzejníci hodnotí také reliéf Panny Marie, který byl součástí litinového kříže z roku 1892, kdysi stojícího na křižovatce cest u Dolních Břežan, či speciální krabičku na límečky, jež se před sto lety přišívaly jak k pánským košilím, tak k dámským šatům.

Nákupy představí výstava

Dary jsou cenným zdrojem přírůstků i pro další instituce – nicméně možnost rozšiřovat sbírky i pomocí nákupů je vítaná. Podle Horčičkových slov se tento postup se schválenou částkou na výdaje a jasnými pravidly podařil díky tomu, že kraj „přidal své peníze k ministerským“. „Ty nejzajímavější kousky bychom rádi představili na výstavě,“ řekl radní Deníku. S tím, že loňské nákupy jsou velmi rozmanité. Je mezi nimi hodně obrazů, třeba i sbírka odznaků či četné připomínky regionální minulosti.

Nová expozice hutnictví

K nejpozoruhodnějším kouskům – tedy přesněji kusům – Horčička řadí pořízení Thomasova konvertoru, získaného jakožto významná připomínka hutnictví na Kladensku pro Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích, fungujícího jako jedna z poboček Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně. Osmašedesátitunový konvertor, který v kladenských železárnách fungoval od roku 1928 a pak byl součástí podnikového muzea Poldi, se stane centrem chystané hutnické expozice, jejíž součástí budou také buchar, licí pánev, ingoty, kokily a další zařízení představující hutní výrobu v Kladně.

Nyní se tato kolekce řadí mezi movité kulturní památky. Její pořízení za 600 tisíc korun je příkladem zmiňovaného spojení peněz od státu kraje: Ministerstvo kultury ČR uhradilo 70 procent z ceny a kraj financoval zbytek. Společně s náklady na stěhování včetně náročného listopadového transportu konvertoru ze zahrady Bachrovy vily do areálu Mayrovky zaplatil přes milion.

Z dřívějších příležitostných nákupů jsou nejznámější pořízení středověkého vyobrazení hornické činnosti známého jako Kutnohorská iluminace pro Galerii Středočeského kraje a nákup velkého kusu surového stříbra pocházejícího z těžby uranu pro Hornické muzeum v Příbrami.

Skvosty pořizované do sbírek v minulosti

- Repliky císařské koruny Svaté říše římské a královské (svatováclavské) koruny – ve sbírkách Galerie Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře. Výrobu kopie císařské koruny, původně určené pro stálou expozici na hradě Karlštejn a prezentaci v rámci akce Královský průvod z Prahy na Karlštejn, zadal v roce 2007 kraj z podnětu tehdejšího hejtmana Petra Bendla (ODS) turnovskému šperkaři Jiřímu Urbanovi; ten spolupracoval i se skláři z okolí, vyrábějícími imitace drahých kamenů. Nyní je koruna uložena v GASK a k vystavení zapůjčována; slouží také jako lákadlo na prezentačních akcích kraje. Pro GASK následně rovněž v Turnově, v dílně šperkaře Jiřího Beldy ml., vznikla ještě kopie koruny českých králů.

- Kutnohorská iluminace – ve sbírkách Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře. Vyobrazení činností při dolování stříbra v Kutné Hoře z 15. století, do té doby nezvěstné a známé pouze z černobílé fotografie, se v roce 2009 objevilo v dražbě v londýnském aukčním domě Sotheby's. Dražit se vydali osobně tehdejší šéf GASK Jan Třeštík a hejtman David Rath (tehdy ČSSD), aby jako statutární zástupce kraje mohl na místě přijmout rozhodnutí týkající se ceny. Někdy se hovoří také i miniatuře – což je označení související s použitím červené barvy (nikoli s rozměry pergamenu, které dosahují 442 x 643 mm) nebo o foliu (což znamená list ze středověkého rukopisu).

- Největší kus surového stříbra vystavovaný v České republice – ve sbírkách Hornického muzea Příbram. Unikátní kousek z šachty číslo 21 o rozměrech 25 x 20 x 15 cm a hmotnosti 11 kg, potají vynesený některým z horníků někdy v osmdesátých letech z uranového dolu v Příbrami a pod rukou prodaný do Rakouska, se v roce 2013 objevil v nabídce velké burzy minerálů v německém Mnichově s pevnou cenovkou 11 tisíc eur. Získat mimořádnou částku na nákup se muzeu podařilo díky penězům poskytnutých z fondu tehdejšího hejtmana Josefa Řiháka (ČSSD).

Zdroj: archiv Deníku