Vybraní zaměstnanci z odborů, které s touto skupinou občanů přicházejí nejčastěji do styku, dostali takovou příležitost vůbec poprvé, potvrdila Drahomíra Komedová z oddělení řízení lidských zdrojů krajského úřadu, že pro účastníky jde o úplnou novinku. „Tuto možnost uvítali, protože neznalost této problematiky může přinášet řadu zbytečných nedorozumění,“ poznamenala.

Šlo to pěkně podle Komenského: žádná přednáška; role lidí s postižením si úředníci sami vyzkoušeli. Začínali totiž u vchodu, kde dostali klapky přes oči a bílé hůlky. A jde se: pokračujeme v zasedací místnosti v prvním patře. I když se pro frekventanty nejednalo o cizí prostředí – na rozdíl od běžných návštěvníků – ukázalo se, že se najednou objevuje spousta zádrhelů, které je třeba řešit. A hlavně: nic není samozřejmost, nic není maličkost.

Přesně tohle poznání je podle slov nevidomé lektorky Renaty Rucké cílem. „Lidé se většinou diví, jaké detaily musíme řešit, co všechno je najednou problém,“ konstatovala. Po takovém zážitku se mnohem snáz vysvětluje, co je pro nevidomé či jinak handicapované důležité. „Základem je nabídnout nám pomoc jako rovnocennému partnerovi – nikoli povýšeně, přezíravě nebo soucitně,“ zdůraznila Rucká. Upozornila také, že o asistenci, pokud ji potřebují, si lidé s postižením umějí říci. „Chce to hlavně překonat psychickou bariéru, kterou většina lidí v sobě při kontaktu s handicapovanými má,“ podotkla lektorka.

Došlo však i na předávání dalších poznatků. Lektor Pavel Wiener vysvětlil také základní právní aspekty, stejně jako záležitosti z oblasti sociální i sociálně-rehabilitační.