Usnadňují to systémy pro komplexní pasporty hřbitovů představující kombinaci záběrů z ptačí perspektivy s mapovou aplikací včetně přesného zaměření jednotlivých hrobových míst, to vše doplněné fotografiemi hrobů – a navíc provázané s databázemi pohřbených i smluv s pozůstalými. Právě takový pasport nyní vytváří třeba obec Vinaře na Kutnohorsku, potvrdil v úterý Deníku starosta Josef Brom (nez.) – s tím, že elektronické pasporty připravila obec i pro vodovod a kanalizaci.

Data se pilně doplňují

„Máme vyfocený hřbitov, nafocené náhrobky, vše zanesené do mapy – a teď musíme systém naplnit daty,“ řekl Brom s tím, že na plánek hřbitova by se zájemci mohli přes internet podívat do měsíce. Se zveřejněním údajů o placení za hroby se nicméně nepočítá – s ohledem na ochranu osobních údajů; pro občany je ostatně důležité vědět, že zdejší smlouvy končí v roce 2023. Současně se očekává, že novinka vzbudí zájem pozůstalých, což by mohlo přispět k doplnění evidence; stává se totiž, že po úmrtí dosavadního nájemce hrobového místa obec ztratí kontakt: o hrob se zjevně někdo stará, avšak radnice netuší, kdo to je a odkud.

Čápi na hnízdě
Vědecké poznatky čekají ornitologové i od všímavých dětí

Starosta se hlásí i tomu, že převádění papírových podkladů do elektronické podoby fandí. „Už na původním, starém webu jsem s mapkou hřbitova koketoval,“ připomněl. Zdaleka se však prý nedala srovnat s tím, co nabídne nový pasport. Systémy pro administrativu pohřebišť jsou podle Broma na trhu různé – a bylo důležité najít systém vhodný pro menší obec, který bude jednoduchý na zadávání i údržbu. A speciálně Vinaře potřebovaly řešení umožňující pracovat s dvojím číslováním hrobů, tedy včetně „staré řady“. Kdysi totiž došlo k přečíslování s vyřazením nepoužívaných hrobů – a výsledkem je potřeba vše složitě dohledávat v převodních tabulkách. I to byl impuls pro zavedení elektronického systému, který vše zjednoduší.

Rozmanité vyhledávání

Jednodušší práci díky přesné topografii očekávají také v obci Kováň na Mladoboleslavsku, kde zase leckterá čísla hrobů vzala zasvé při sekání trávy. I zde podle slov starosty Bohumila Moce (nez.) dospěli do fáze plnění systému daty; zpřístupněn veřejnosti by výsledek měl být po prázdninách. Jen se se ještě starosta musí ujistit, jak to přesně je s povinností vést hřbitovní knihu ve vázané podobě a psanou ručně, odkázal na to, že musí projít, co přesně stanoví zákon o pohřebnictví.

Moc, které podle vlastních slov starostuje 12 let, prý jednoduchou elektronickou evidenci vytvořil pro potřeby radnice sám už na počátku svého působení v roce 2008 – nicméně nový systém nabídne mnohem širší možnosti týkající se jak evidence, tak zmapování aktuálního stavu i prezentace navenek. Část funkcí je přístupná pouze správci pietního místa, připomněla Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, jež aplikaci dodala – avšak i na občany čeká řada nabídek bez přístupu k citlivým datům. „V jednotlivých vrstvách si mohou zobrazit všechna hrobová místa najednou, rovněž si zvýraznit místa volná. Při kliknutí na detail hrobu se jim zobrazí jeho číslo, výměra, případně rozměry, informace o zemřelých a fotografie náhrobního kamene,“ shrnula Zedníčková. „Aplikace též umožňuje vyhledávat: podle čísla hrobového místa i podle jména zemřelého či data,“ doplnila.

Ilustrační foto
Nezaměstnanost stoupla o 0,07 procenta

Takovéto možnosti se chystají nabídnout třeba i v Lidicích na Kladensku, kde už podle slov starostky Veroniky Kellerové (nez.) pracovnice obce Martina Toulcová plní systém daty. Výsledek by měl veřejnosti sloužit již v řádu týdnů. „Já všechny hroby znám a buď já, nebo Martina Toulcová je můžeme zájemcům ukázat – pro spoustu návštěvníků Lidic to ale bude užitečná aplikace,“ řekla Deníku starostka. „A vlastně i pro přeživší, pokud nejsou vlastníky toho hrobu,“ míní.

Podobně uvažuje i Karel Filip (ČSSD), který je starostou v Novém Strašecí na Rakovnicku. Město má podle jeho slov elektronickou evidenci hřbitova, jež však zatím není nijak zveřejňována. „Je to ale asi otázka budoucnosti,“ řekl Deníku; „v nejbližší době na tom budeme pracovat.“

 

Zaměřování odhalilo hrob legendy
- Pasportizace hřbitova v městysu Škvorec na Praze-východ odhalila i hrob zeměměřiče Josefa Křováka, který je v oboru geodézie doslova českou legendou.
-Křovák (1884 Pečky – 1951 Škvorec) na počátku 20. let 20. století vytvořil kartografické zobrazení, jež odvodil pro potřeby vytvoření nové a přesnější trigonometrické sítě na území tehdejšího Československa – tak, aby při převodu obrazu zemského povrchu do roviny došlo k minimálnímu zkreslení.
- Křovákův systém je základem dodnes užívané soustavy rovinných souřadnic.
Zdroj: Lesensky.cz

Zámek v Doksech otevřel nový moderně historický prohlídkový okruh.
VIDEO: Nudné prohlídky? Omyl. Zámek v Doksech jde s dobou a má nový okruh