Je to třeba případ Nymburka. Jak vysvětlil místostarosta Bořek Černý, domácnosti, které využívají pytle pro pytlový sběr, mají slevu na poplatku za svoz odpadu. Aby identifikovali, kdo kolik vytřídil, používá se kód na pytlích. „Podle vytříděného odpadu má dotyčný levnější svoz odpadu,“ vysvětlil.

Podobný systém funguje v Mladé Boleslavi. Pokud se zájemce zaregistruje na radnici, získá speciální kartičku; když pak vozí k recyklaci odpad do sběrného dvora, má pak slevu na poplatek za svoz odpadu, řekla Šárka Charousková, mluvčí mladoboleslavského magistrátu.

Motivační systém zvažují v Kolíně. „Zamýšlíme se nad tím v rámci koncepce odpadového hospodářství,“ řekl kolínský starosta Michael Kašpar. Vše je zatím ale pouze ve fázi vizí. Představit konkrétní podobu by radnice chtěla koncem roku.

Některá města ale mají tak poctivé občany, třeba co se týká třídění odpadu, že další motivační programy prostě nejsou nutné. Je to například příklad Berouna. Jak řekl místostarosta Michal Mišina, takový systém ve městě není; problém by viděl i v tom, jak jej spravedlivě nastavit. „Mít speciální popelnice jde u domů, ale těžko na sídlišti,“ vysvětlil.

Spíše by se zaměřil na jinou formu podpory aktivity občanů. „Povedl se nám projekt komunitního záhonu. Spíše by se mohli lidé zapojovat tímto způsobem,“ řekl. Jistá možnost odměny v Berouně ale je. „Změnili jsme odměnu na dopadení sprejerů, letos jsme vyplatili druhou. Dotyčný chce ale peníze věnovat na charitu,“ dodal Michal Mišina.

Ilustrační fotografie.
S odpadem prý Středočeši neváhají šlapat kilometry

Mělník patří mezi nejlepší obce, co se týká třídění, v kraji. Starosta však vidí možný právní problém v případě, že by občané např. uklízeli sníh na vlastní pěst. „Vzniká problém, když se někdo na chodníku zraní, kdo ponese odpovědnost: vlastník, nebo ten, kdo měl chodník uklízet?“ řekl Ctirad Mikeš, starosta Mělníka.

V Kutné Hoře odměny za tříděný odpad považují za kontraproduktivní. „Nepřijde mi smysluplné, aby si lidi kupovali víc plastu s cílem dostat za to odměnu. Důležitější je vést lidi k tomu, aby odpad vůbec nevytvářeli, a tak směřovat k nižší produkci právě třeba plastu,“ řekla Kateřina Hladíková z odpadového hospodářství odboru investic.

V Příbrami systém nefunguje, jelikož není způsob, jak spravedlivě dokládat množství vytříděného odpadu. „Je rozdíl, když člověk třídí do vlastní popelnice, a když žije na sídlišti, kde jsou společné kontejnery. Ale máme tu lidi, kteří se snaží vymyslet dobře fungující systém do budoucna, “ řekla mluvčí Příbrami Eva Švehlová.

Motivační opatření se nechystají ani v Rakovníku. „Ani v minulosti u nás nic takového nefungovalo a zatím nevím o tom, že by to bylo v plánu. Uvidíme v budoucnu, jak se k tomu vedení postaví,“ sdělil Deníku Petr Štrougal, vedoucí technického oddělení města Rakovník.

Přehled motivačních programů některých středočeských měst
Nymburk: Dle vytříděného množství odpadu se zlevňuje poplatek za svoz odpadu
Mladá Boleslav: Vytříděný odpad odevzdaný ve sběrném dvoře zlevní poplatek za svoz odpadu
Kolín: Zvažují motivační systém, konkrétní podoba zatím není
Beroun: Dávají přednost aktivitě občanů např. v oblasti komunitního záhonu, dávají odměny za dopadení sprejerů

Anežka Součková

Ilustrační foto.
Jak se kde žije, čísla podle starostů nepostihnou