„U psů je několik podmínek navíc. Aby vzniklo právo odstřelu, musí pes být mimo vliv svého vedoucího, musí štvát zvěř a nesmí jít o psa pracovního plemene,“ připomněl Vlastimil Waic z Českomoravské myslivecké jednoty.

Toulající se zvířata jsou z pohledu myslivců velcí pytláci. Jen kočky prý v rámci republiky zabijí asi tři miliony drobných živočichů ročně. Argument, který často zaznívá právě od chovatelů koček – je to šelma, pro niž je lov přirozeností – podle myslivců neobstojí. A nejen kvůli tomu, co říkají zákony.

„Na kočce krmené doma granulemi a v perfektním (nepřirozeném) zdravotním stavu není nic přirozeného – obrovská populace takových domácích koček vytváří na zvěř predační tlak, kterému by jinak vystavena být nemohla,“ vysvětlil Waic i s odkazem na velikost teritoria kočky divoké.

Obrovský pokles odstřelů

Pro ilustraci poměrů ve středních Čechách získal Deník údaje z Benešovska. Člen tamější okresní myslivecké rady Zdeněk Kůta připomněl, že loni bylo v rámci okresu zastřeleno 11 toulajících se psů a 285 koček. Počty dlouhodobě klesají, což ukazuje porovnání se situací před 25 lety: u psů pokles o 94 procent, v případě koček o 82 procent.

Tehdy, v roce 1994, bylo psů na Benešovsku zastřeleno 178 – a koček 1582. „Příčinou poklesu je změna zákona o myslivosti, kdy je lov umožněn pouze myslivecké stráži a mysliveckému hospodáři,“ vysvětlil Kůta.

Odstřely toulavých zvířat na Benešovsku

Rok 1994 1995 1996 1997 1998
Psi 178 168 172 144 135
Kočky 1582 1542 1274 1315 1346

Rok 1999 2000 2001 2002 2003
Psi 155 86 73 38 45
Kočky 1288 1004 903 495 384

Rok 2004 2005 2006 2007 2008
Psi 50 57 58 36 44
Kočky 443 451 384 418 479

Rok 2009 2010 2011 2012 2013
Psi 48 37 18 27 19
Kočky 440 354 417 375 349

Rok 2014 2015 2016 2017 2018
Psi 19 18 16 13 11
Kočky 312 317 345 274 285

Zatímco v případě psů nejsou v průběhu roku výraznější výkyvy, pro číči bývá nejhorším obdobím jaro. To je láká kořist v podobě mláďat narozených v přírodě – a roli hraje i chování lidí: není výjimkou, že odrostlá koťata chovatelé jednoduše odvezou do lesa…

Podobná situace by měla být i v dalších středočeských regionech, pro něž Deník podrobné údaje nezískal. „Pro významné regionální odlišnosti nevidím z mysliveckého hlediska důvod,“ konstatoval Waic. Mírně lišit se situace podle něj může spíš u různých typů honiteb: spolkových, soukromých a režijních.

Zabíjí stisk i kousnutí

Škody na zvířatech, které psi i kočky dokážou napáchat na zvěři, jsou drastické. Deníku to potvrdil vedoucí záchranné stanice poděbradského Ekocentra Huslík Luboš Vaněk. Jen do této jediné ze stanic působících v kraji se každoročně dostane přes stovku zvířat napadených domácími mazlíčky; desetina až patnáctina z celkových dvou tisíc ročních příjmů.

Především jde o ptáky a na jaře o malé zajíčky. Pachateli však nebývají psi a kočky toulající se dlouhodobě: oběti zpravidla přivážejí majitelé s tím, že jejich mazlíček, který neútočil z hladu, je přinesl domů.

Větší naději přežít mívá kupodivu zdánlivě křehčí ptactvo, chráněné peřím a vlastně i křídly. Mláďata zajíců často mají po silném stisku čelistí závažné vnitřní zranění. A v případě že se kočka, jež má ve slinách spoustu bakterií, zakousne do tkáně, někdy už nepomůže ani okamžité nasazení antibiotik.

Ilustrační foto.
Psy čeká očipování. Jinak jim nebude platit očkování

Města? Běžný odchyt

Ve velkých městech bývá problém s volně pobíhajícími zvířaty řešen v rámci činnosti městské policie. Velitel vnitřní služby kladenských strážníků Milan Krupka Deníku sdělil, že jde o klasické odchyty bez vážnějších problémů. „Provádíme je průměrně každý druhý den,“ konstatoval.

Fotografe psů, kteří pak putují do útulku Bouchalka, městská policie zveřejňuje na webových stránkách. „Párkrát se majitelé ozvali, že našli svého ztraceného psa v seznamu odchycených zvířat; poté byli odkázáni na útulek,“ uvedl Krupka.

Preventistka městské policie Alena Purkytová upřesnila, že kladenští strážníci odchytávají pouze psy – pro kočky žádný útulek v blízkosti není. „Koček je minimum, na psy lidé volají hned. Často se ukáže, že je venčí nezodpovědný majitel bez vodítka, pes se mu zaběhne za roh domu – a občané hned volají. Mnohdy strážníci psa odchytí a ještě na místě předají majiteli – nebo pes putuje do odchytových kotců strážníků a odtud pak na Bouchalku,“ poznamenala Purkytová.

Nic mimořádného se neděje ani v Mladé Boleslavi. Deníku to sdělila Šárka Charousková z magistrátu. Odchycení psi dočasně zůstávají v péči strážníků – a pokud se nepřihlásí majitel, jsou převáženi do útulku až v Lysé nad Labem na Nymbursku. To se však týká tak dvou zvířat měsíčně; většinou se vlastník ozve během pár hodin. Nejde ale o vyhovující praxi. Protože městská policie pro ubytování psů, byť krátkodobé, nemá vhodné podmínky, měla by se Mladá Boleslav v příštím roce dočkat vlastního útulku.

Volné pobíhání domácích zvířat i zabíjení volně žijících zákony zakazují

- Zákon 449/2001 Sb. o myslivosti, paragraf 10, odstavec 1: „Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.“ Podle paragrafu 63 je porušení této povinnosti přestupkem se sankcí až 10 000 korun.

- Zákon 246/1992 Sb. o ochraně zvířat proti týrání, paragraf 5, odstavec 1: „Nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře.“ Tentýž zákon paragraf 27: (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že (…) d) usmrtí zvíře, aniž by byl naplněn důvod uvedený v paragrafu 5 odst. 2. (12) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. (…) d) (…).

- Trestní zákoník 40/2009 Sb.: Paragraf 304 Pytláctví (1) Kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné (…) bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. (V tomto kontextu usmrcení zvěře, byť i prostřednictvím kočky, je lov).

Zdroj: Vlastimil Waic, Českomoravská myslivecká jednota

Ilustrační foto
Hodně pršelo, houbaře nejspíše čekají žně