Zájemcům o příběh zrady Čurdy kontrastující s odvahou jeho kolegů ze skupiny Out Distance Adolfa Opálky a Ivana Kolaříka představí okolnosti jejich mise, tragické pro všechny účastníky, badatel Vlastislav Janík v rámci přednášky, kterou ve čtvrtek 24. února uspořádá od 17 hodin Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech.

Jeho vedoucí Jiří Piller Deníku potvrdil, že podmínkou účasti je nejen dodržování platných protiepidemických opatření, ale také předchozí registrace vstupenky na podkladně památníku v panenskobřežanském horním zámku nebo prostřednictvím e-mailu pamatnik.brezany@gmail.com; samotný lístek stojí desetikorunu.

Jak se rodili zrádce i hrdinové

Je obecně známo, že 30letý Čurda během skrývání v Praze onemocněl, načež porušil klíčové pravidlo, jež muži vybraní pro speciální operace slyšeli během výcviku ve Velké Británii nesčetněkrát: ať se stane cokoli, nikdy nekontaktovat rodinu. Odjel domů, kde se dozvěděl o atentátu a následném teroru, který nacisté rozpoutali. Pod dojmem ze seznamů jmen popravených, denně zveřejňovaných v novinách, a tlakem matky i sestry, se prý rozhodl vraždění zastavit vydáním dalších parašutistů do rukou okupantů.

Nejprve anonymně poslal udání na četnickou stanici v Benešově, avšak po tři dny se nic nedělo. Vydal se proto do Prahy, aby vyhledal spolubojovníky, avšak v konspiračním bytě je už nenašel. Navštívil proto služebnu gestapa, kde nahlásil, co věděl o rodinách, jež výsadkářům poskytovaly pomoc.

To stačilo, aby se tajná policie dostala až ke kryptě pražského kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde se skrývali parašutisté včetně atentátníků z výsadku Anthropoid a svedli tam svou poslední bitvu. Čurda, který si změnil jméno na Karl Jerhot, nadále s gestapem spolupracoval, přičemž zneužíval poznatky z doby výcviku i zkušenosti člena reálného výsadku. Po válce byl odsouzen k smrti a na jaře 1947 popraven.

Vrchol oslav přijde v květnu

Jestliže badatel Janík zanedlouho představí řadu skutečností ukazujících, že cesta ke zradě nebyla tak přímočará, jak se traduje, půjde jen o střípek z celé mozaiky akcí, které panenskobřežanský památník chystá k výročí atentátu, od něhož v květnu uplyne 80 let.

Jeho vedoucí Piller uvedl, že se příznivci historie mohou těšit například na nově připravený virtuální 3D model samotného útoku parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše se zanesením všech známých podrobností. K vidění má být i replika plotu z nyní již neexistující zatáčky v pražské Libni, kde k útoku došlo – a v jednání je i možnost mnohem důkladnějšího představení Heydrichova vozu Mercedes-Benz 320 Cabriolet-B. Vystaven také bude poslední dopis, který Kubiš poslal tehdy 15leté prodavačce v Plzni Marii Žilanové.

Těžištěm vzpomínkových oslav se má stát sobota 28. května, kdy se do Panenských Břežan mimo jiné sjedou příznivci vojenské historie i techniky (a vedle jejích ukázek se chystá třeba i módní přehlídka uniforem); v plánu jsou také beseda s historikem Eduardem Stehlíkem či vystoupení pamětnice Heleny Vovsové, která v 15 letech nastoupila jako pomocná zahradnice v panenskobřežanském dolním zámku, kde rodina Heydrichova žila – a odkud také zastupující říšský protektor vyjel vstříc smrti. „Dále chystáme koncert skupiny Taxmeni a na večer promítání filmu Atentát od Jiřího Sequense z roku 1964,“ plánuje Piller.

Unikátní předměty se jmény i příběhem

Zajímavosti v paneskobřežanském památníku budou nicméně postupně přibývat už před květnovým termínem. V souvislosti s přednáškou zde představí unikátní zápůjčku v podobě Čurdovy pistole. Už nyní je zde k vidění torzo padáku zapůjčené z Muzea Vysočiny. Pojí se s ním pozoruhodný příběh: po seskoku u Nehvizd nedaleko Prahy na sklonku prosince 1941 Kubiš padák a pistoli Colt poslal v balíku na adresu švagra Jana Kučery. Nejprve Kubišův bratr Rudolf padák rozpáral a schoval pod cihly.

Po zatčení Kubišových Kučera padák schoval lépe a pistoli v kovové krabici zakopal; ta pak v dubnu 1945 skončila u partyzánů. Části padáku však Kučera využil už v zimě 1943: ceněnou látku odvezl v batohu děvčatům, která si z ní ušila blůzy.

Novými exponáty jsou také kovová krabička na energetické tablety patřící Janu Zemkovi z paraskupiny Silver B, ochranná přilba z pěnové gumy Josefa Valčíka z výsadku Silver A, již zapůjčilo Polabské muzeum v Poděbradech, a identifikační průkaz, který pozdější účastník výsadku Percentage František Pavelka obdržel krátce po svém příchodu do Velké Británie – ve stanovém táboře v Cholmondeley parku.