Pozorovat meteorický roj Perseid lze kdekoliv v České republice, připomněl Pavel Suchan z Astronomického Ústavu Akademie věd ČR, který působí na observatoři v Ondřejově na Praze-východ. Meteory označované také jako „slzy svatého Vavřince“ (ve skutečnosti jde o ledoprachové částice komety 109P Swift-Tuttle hořící v naší atmosféře) lze sledovat pouhým okem bez speciálního vybavení; nejlépe vsedě či vleže na zádech. Potřebné nejsou ani hlubší znalosti, z nichž by plynulo třeba zaměřování pohledu na konkrétní místo na obloze.

Přímo do Ondřejova zve Suchan na pozorování s výkladem, které má začít ve středu večer: za jasného počasí se uskuteční v noci z 12. na 13. srpna. Zájemci mohou zdarma strávit noc na radarové louce, a to s možnosti dospávání pod širákem až do probuzení. Pouze je podmínkou dorazit do setmění (Slunce zapadá ve 20.23) a respektovat zákazy vjezdu, aby při případném nočním odjezdu světla aut nerušila astronomická pozorování v rámci vědeckého programu.

Z dalších programů Suchan upozorňuje na nabídku Hvězdárny Žebrák na Berounsku, jež ve středu nabídne pozorování Perseid v době od 18 do 24 hodin – a to i s vystoupením zpěváka Michala Šindeláře. Odborný výklad k Perseidám lze získat i při návštěvě dalších hvězdáren.

Jak se zaměřit na sledování Perseid

Perseidy obecně a letos:

- Meteorický roj Perseid je každoroční nebeskou událostí. Je v činnosti od 17. července do 24. srpna s maximem vždy kolem 12. srpna.
- Letošní maximum připadá na 12. srpen v 15 hodin středoevropského letního času (SELČ). Noc s největším počtem meteorů bude z 12. na 13. srpna.
- V nocích kolem maxima lze očekávat až 100 meteorů za hodinu, v praxi jednoho pozorovatele to ale znamená maximálně pár desítek za hodinu, protože nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze.
- Problémem letošního pozorování maxima Perseid bude Měsíc, který bude krátce po poslední čtvrti a bude tak rušit pozorování zejména slabých meteorů v druhé polovině noci.
- Přesto, že je výhodnější pozorovat Perseidy v druhé polovině noci, kdy souhvězdí Persea s radiantem meteorického roje vystoupá více na obzor a vidíme tak více meteorů, letos s ohledem na Měsíc bude vhodné začít s pozorováním hned po setmění.
- Pozorování má smysl i noc před a noc po maximu, ale meteory Perseid, i když stále v menším počtu, spatříme na obloze až do 24. srpna.

Jak Perseidy pozorovat:

- Pozorování Perseid, nejznámějšího meteorického roje roku, je možné z celého území České republiky. Přesto je dobré zvolit místo mimo města pro velké světelné znečištění nad nimi, zvolit si také místo s dobrým výhledem (aby pozorování nebránily okolní domy, stromy, kopce) – a pokud možno vysoko v horách, kde je čistší vzduch a tedy lepší pozorovací podmínky; také se vyvarujete ranním mlhám v údolích.
- Perseidy jsou vidět pouhýma očima, dalekohled není potřeba, stačí se dívat kamkoliv po celé obloze. A možná si i něco přát…
- Rčení „Padá hvězda, něco si přej“ vlastně platit nemůže, protože nepadají hvězdy, ale jedná se o meteory. O svítící stopy velmi malých částeček meziplanetární hmoty, v případě Perseid pozůstatky z komety Swift-Tuttle, které se srážejí se Zemí: velkou rychlostí 59 km/s vstupují do atmosféry a shoří. Meteory vypadají jako svítící body, které během pár sekund proletí částí oblohy. Někdy za nimi zbývá ještě pár sekund stopa.
- Oblohu s Perseidami zpestří prolétající umělé družice, Letní trojúhelník tří nejjasnějších hvězd letní oblohy Deneb, Vega a Altair, planety, Jupiter, Saturn, Mars a Venuše i Mléčná dráha.

Co vlastně Perseidy jsou?

- Meteorický roj Perseid je znám už 1762 roků. První zmínky o něm pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 lidé viděli z nočního nebe padat třpytivé slzy – tak jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“.
- Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami, a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle objevené dvěma americkými astronomy Lewisem Swiftem a Horacem Parnellem Tuttlem v roce 1862.
- Perseidy jsou drobné prachové částice, které na cestě kolem Slunce za sebou zanechává tato kometa. Kometa s periodou asi 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze prachovým proudem rozptýleným za kometou.
- Prachové částice zvané meteoroidy se srážejí se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří.
- Nejvíce jich padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů; vždy okolo 12. srpna. V případě proudu prachových částic z komety Swift-Tuttle se nám díky perspektivě zdá, že „padající hvězdy“ vylétají jakoby ze souhvězdí Persea – a právě proto se jim říká Perseidy.
- Výpočty naznačují, že mateřská kometa Perseid 15. září 4479 prolétne těsně kolem Země. Dokonce existuje velmi malá pravděpodobnost, že se kometa Swift-Tuttle promění v tu největší Perseidu, tedy že se srazí se Zemí. Pokud by k tomu došlo, byla by to ničivější katastrofa, než v případě vyhynutí dinosaurů. Jádro komety Swift-Tuttle má totiž průměr asi 26 kilometrů, takže energie dopadu by byla několikasetkrát větší než u tělesa, které zničilo dinosaury (a dvě třetiny dalších živočichů i rostlin). Ale riziko, že k tomu dojde, je – naštěstí – zatím opravdu velmi malé.

Co lze dále pozorovat očima:

- Srpnovou oblohu lze označit doslova za přehlídku planet. Při pozorování meteorického roje Perseid se můžete v průběhu noci podívat na čtyři planety Sluneční soustavy viditelné očima: po většinu noci kromě rána jsou vidět Jupiter a Saturn, před půlnocí vychází Mars a nad ránem vysoko nad obzorem svítí velmi jasná Venuše.
- Mléčnou dráhu můžeme dobře vidět (vysoko nad hlavou) v zimě a v létě. Rozhodně si tedy pohled na ní nenechejme ujít, zejména proto, že prázdniny a dovolené umožňují cestovat do přírody a tmavých koutů naší planety. Mléčnou dráhu dnes už bohužel většina lidí ze svého bydliště nevidí, protože pro vysoké světelné znečištění, které máme ve městech a jejich okolí, se na obloze ztrácí. Musíme cestovat pod tmavou oblohu (kterou nabízejí například oblasti tmavé oblohy v České republice – Jizerská, Beskydská a Manětínská).

Zdroj: Pavel Suchan, Astronomický ústav Akademie věd ČR

Noc s Perseidami v Ondřejově (z 12. na 13. srpna)

- Během celé noci postupně očima uvidíte planety Jupiter, Saturn, Mars a Venuši (tu až nad ránem, zato ji pro její jasnost nepřehlédnete). V druhé polovině noci pak Měsíc krátce po poslední čtvrti. A Mléčnou dráhu, dokud nezačne svítit Měsíc.
- S sebou je dobré vzít karimatku a spacák, teplé oblečení a něco k snědku a pití na půlnoční svačinu.
- Místa k ležení a pozdějšímu dospání bude dost, radarová louka je velká – a i ti koronavirově opatrní si budou moci vybrat větší rozestup.
- Auto je možné zaparkovat na lesním parkovišti označeném pro návštěvy Astronomického ústavu AV ČR, případně na blízkém hřišti nebo cestách. Je také možné zaparkovat v obci na náměstí a kolem kostela. Z obou parkovacích lokalit je to na místo pozorování asi 300 metrů.
- Organizátoři prosí návštěvníky, aby nepoužívali světla – těmi by nejen rušili ostatní, ale i vědecká pozorování na observatoři. Zvečera poslouží soumrak, po půlnoci vycházející Měsíc a ráno vycházející Slunce. Kdo bude potřebovat odejít / odjet v průběhu noci, musí se chovat světelně co nejohleduplněji.
- Zakázáno je svítit světlem vzhůru; laserová ukazovátka se nesmí používat (kromě průvodce z hvězdárny).

Zdroj: Astronomický ústav Akademie věd ČR