Rozhodovat o zřízení nového Středočeského Fondu na podporu participativních rozpočtů obcí a měst mají krajští zastupitelé na svém pondělním zasedání. Návrh pravidel pro rozdělování peněz, která budou schvalovat rovněž, počítá s tím, že celkově budou připraveny dva miliony korun, z nichž by žadatelé o dar z řad obcí a měst mohli získat jednotnou částku ve výši 50 tisíc korun. Peníze tedy vystačí na 40 podpor.

„Pravidla budou zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup na úřední desce Středočeského kraje od 15. února 2021 do 28. června 2024,“ připomněl náměstek hejtmanky Věslav Michalik (STAN), jehož kompetencí je oblast financí, dotací a inovací. Vlastní žádosti obcí a měst o poskytnutí daru by v případě, že zastupitelé odsouhlasí předkládaný návrh, měl kraj přijímat od 1. března do 28. června. Žádosti podávané přes webové rozhraní budou muset obsahovat i odkaz na webovou stránku participativního rozpočtu příslušní obce, zveřejňující výsledky hlasování o navrhovaných místních projektech.

Dary má být možné získat nejen jako příspěvek na uskutečnění konkrétních projektů, ale také na samotné rozjetí participativního rozpočtu: na zprovoznění softwarové platformy umožňující představení přihlášených projektů a hlasování o jejich uskutečnění. K využití hejtmanství také nabízí internetovou aplikaci Můj kraj, jež byla loni vytvořena pro participativní rozpočet pokrývající celé střední Čechy.

Můj kraj se už nelíbí

Celokrajský participativní rozpočet, prezentovaný pod označením Můj kraj, se nová krajská reprezentace vzešlá z říjnových voleb rozhodla zrušit kvůli potřebě šetřit – s tím, že pro 50 milionů korun (což je částka, jež na něj byla vyčleněna loni) dokáže najít účelnější a smysluplnější využití. Náměstek hejtmanky Michalik navíc Deníku řekl, že uplatňování principu participativního rozpočtu, kdy jsou občané zapojeni do rozhodování o tom, kam půjdou veřejné peníze, v případě tak rozlehlého a různorodého celku, jakým je Středočeský kraj, podle něj postrádá smysl – na rozdíl od jednotlivých obcí a měst. V rámci celokrajského celku podle něj mohl participativní rozpočet fungovat jen jako „další hejtmanský fond“.