Ředitelka Regionální agrární komory Středočeského kraje Petra Novotná přikyvuje. „Bylo to způsobeno jarními mrazy – a následně velkými suchy v období počátečního růstu. Deště v podstatě začaly až těsně před sklizní nebo v průběhu sklizní,“ konstatovala. Pro zemědělce ovšem nejde o překvapení. Bývá obvyklé, že jednou za dva tři roky je sklizeň slabší. A třeba loni byly výnosy nadprůměrné. 

Podoba rostlinné výroby se v posledních letech mění doslova před očima. Patrné je to tlustě na jaře, kdy se stačí rozhlédnout po krajině: různé odstíny zelené rok od roku více přebíjí žlutá. Řepka. Hned od několika zemědělských podnikatelů ovšem Deník slyšel, že tenhle trend se může zlomit a její pěstování bude podstatně omezeno. Alespoň to naznačují zvěsti, které mezi zemědělci kolují: do budoucna se může stát, že na ni nebude odbyt pro výrobu biosložky přidávané do paliva. 

Naopak letošní nárůst pěstování a produkce cukrovky bude mít nejspíš pokračování i v příštích letech. Souvisí to s ukončením evropských kvót na cukr. Dobře se drží triticale, obilí s českým názvem žitovec, protože bylo vytvořeno křížením žita s pšenicí; zájem ze strany zemědělských podniků zůstává i o produkci pšenice. Naopak v kraji ubývá polí, na nichž lze spatřit oves, ječmen i brambory.

Ředitelka Novotná pro Deník zdůraznila, že stejně jako v celé republice dochází i ve středních Čechách ke zmenšování osevních ploch. „Souvisí to také se zástavbou a jejím rozšiřováním. Je nutné si uvědomit, že orné půdy ubývá a mělo by se s ní nakládat co nejšetrněji – bohužel opak bývá mnohdy pravdou,“ konstatovala. „Někteří zemědělci ji zatravňují a pasou na ní koně, čili nic neprodukují, nic nevytváří – a přitom na to pobírají dotace. To si myslím, že je špatně,“ upozornila. 

Někde se daří zelenině, jinde bramborám
Zemědělská produkce ve středních Čechách je velmi různorodá. Jednotlivé oblasti nabízejí pro rostlinnou výrobu zcela odlišné možnosti – přičemž podmínky se mění nejen v závislosti na nadmořské výšce, kdy je i laikům jasné, že nelze srovnávat oblast Brd s Polabím. Zásadně rozdílné jsou i půdní a klimatické poměry. Například pro Příbramsko a Benešovsko jsou typické nepříliš úrodné a poměrně kamenité půdy. Naopak zemědělci třeba z Nymburska či Kolínska hospodaří na úrodných půdách lehkých a kvalitních. Typ i zrnitost půdy se liší už na pohled. Také počasí mají teplejší: mezi teplotou v Nymburce a Příbrami bývají mnohdy i čtyřstupňové rozdíly. 

Cukrovka, jejíž pěstování je zřejmě na startu nového období rozmachu, roste především na Kolínsku, Nymbursku a Kutnohorsku, ale také kolem Prahy. Pro zeleninu jsou nejvíce příznačné Mladoboleslavsko a Nymbursko; částečně také Mělnicko a okolí Prahy. Ovocnářské oblasti známe zvláště z blízkosti Prahy (například sady v Tuchorazi) a z Kolínska (Břežany). Na Rakovnicku lze vidět nejen hodně chmelnic, ale časté je i pěstování máku; chmel se ve větší míře objevuje také na Mělnicku. Vinicemi se sice proslavil Karlštejn – ovšem nejvíce jich lze najít na Kutnohorsku a částečně na Mělnicku. Pro Benešovsko je příznačné zvláště pěstování brambor a částečně i obilovin. Od Příbramska až ku Praze se lze setkat zejména s obilovinami a řepkou.