ON-LINE reportáž o koronaviru najdete ZDE
V hlavním městě se ve stejném časovém intervalu zvedl počet osob s prokázanou nákazou o 20 – nicméně metropole má proti Středočeskému kraji počty nakažených více než dvojnásobné: počty se zvedly z 1127 na 1147.
Praha následovaná středními Čechami dlouhodobě vévodí i mezikrajskému srovnání počtu případů. Následují kraje Moravskoslezský (434) a Olomoucký (401) – a poté kraje Ústecký (293), Jihomoravský (268) a Plzeňský (241). Všechny ostatní kraje se pohybují mezi hodnotami 120 a 193 případů; nejméně vykazují jižní Čechy.
V čele Praha dlouhodobě zůstává i při porovnání nemocnosti podle pacientů přepočtených na sto tisíc obyvatel. Aktuálně dosahuje hodnoty 84,28. Následují kraje Olomoucký (63,39), Karlovarský (51,48), Plzeňský (41,37) – a teprve pak přicházejí střední Čechy s hodnotou 40,34. A příliš vzdálen není ani Moravskoslezský kraj (36,04). I tato koronavirová matematika vychází nejpříznivěji pro jižní Čechy. Jejich hodnota 18,72 zůstává v rámci republiky posledním údajem, který ještě začíná jedničkou.
Hygienická stanice zveřejňuje jen potvrzené případy
Celorepublikově ministerstvo v neděli ráno evidovalo 80 304 provedených laboratorních testů (což však neodpovídá počtu pacientů, jestliže někteří lidé byli testování opakovaně). Onemocnění Covid-19 se při nich prokázalo u 4475 osob. Prozatím 78 pacientů se vyléčilo, 62 lidí zemřelo. Podle nejnovějších informací krajské hygienické stanice z nedělního dopoledne je ze středních Čech devět vyléčených pacientů a pět zesnulých.
Samotní hygienici uvádějí nižší počet pacientů, a to 491. Na rozdíl od ministerstva totiž nezveřejňují případy prokázané, ale až ty potvrzené. Středočeská hygienická stanice dále připomíná 2695 jí indikovaných testů a 210 aktuálně platných karantén, které sama vydala.
Zveřejňovaná čísla však není na místě vnímat jako nějakou hrozbu, připomínají psychologové, kteří varují, aby to lidé se sledováním těchto údajů nepřeháněli. Připojuje se i Karel Šimr, koordinátor Psychosociálního intervenčního týmu ČR a evangelický farář, který připomíná, že také v období chřipek řada lidí vážný průběh onemocnění nepřežije – a přitom statistiky s čísly ještě mnohem hrozivějšími než ta současná nebývají tak všudypřítomné jako za nynější koronavirové mánie.
Šimr také upozornil na zkušenost z epidemie HIV, že rizikové nejsou skupiny lidí, ať bychom je chtěli vymezovat jakkoli – nýbrž konkrétní situace a chování. Pravdou nicméně zůstává, že chřipka zpravidla – alespoň v posledních letech i desetiletích – nepřevrací život naruby většině obyvatel planety. Ani onemocnění AIDS.