Masivní stěhování

Počet registrovaných Středočechů se během prvního čtvrtletí zvýšil o 3421 osob. Proti loňsku to je nárůst o 4,7 procenta. Pokud by ovšem záleželo jen na samotných Středočeších, počet obyvatel kraje by se nezvyšoval. Naopak. Takzvaná přirozená měna (rozdíl mezi počty radostných a smutných událostí v rodinách) to říká jasně: minus 308 osob. „Meziročně se zvýšil počet zemřelých, mírně se snížil počet narozených dětí i sňatků,“ potvrzuje Pavel Hájek z Krajské správy Českého statistického úřadu pro Středočeský kraj. Zemřelo 3831 lidí (ve srovnání s loňskem o 4,4 procenta více) a dětí se narodilo 3523 (což představuje pokles o rovná čtyři procenta). Za nárůstem počtu obyvatel kraje tak stál pouze přírůstek stěhováním.

Jestliže díky stěhování (dříve rozšířený pojem „migrace“ dnes vyvolává dočista jiné představy) přibylo 3729 lidí, neznamená to, že právě tolik osob se někomu stalo novými sousedy. Protože se současně 4365 lidí odstěhovalo (ve srovnání s loňskem jde o nárůst o 0,9 procenta), nových tváří se muselo objevit podstatně víc: 8094 (zde meziroční srovnání připomíná + 6,6 procenta). Tradičně se ze tří čtvrtin podílí na přírůstku obyvatel stěhování z ostatních regionů České republiky. U leckterých nových příchozích asi lidé postřehnou moravský přízvuk – nejvíce lidí totiž opustilo kraje Moravskoslezský, Olomoucký a Ústecký. Podle Hájkových údajů se střední Čechy zařadily mezi šest krajů v republice, jejichž počet obyvatel se během prvních třech měsíců letošního roku rozšířil. Zaznamenaly největší nárůst; následovala Praha, jíž nově přibylo 2316 obyvatel.

Vede Praha-východ

Nové příchozí lákají pracovní příležitosti a zázemí blízkosti metropole zvláště do sousedství hlavního města. Praha-východ se rozrostla o 1216 lidí, Praze-západ přibylo 762 osob. Je to dlouhodobý trend – nicméně zatímco před rokem se tyto regiony podílely na celkovém přírůstku obyvatel kraje 63 procenty, letos tato hodnota poklesla na 57,8 procenta. Přistěhovalých zde bylo ještě mnohem víc: východně od Prahy 2286 osob a na západě 1704 osob.

Z velké části jde o mladší ročníky, což se projevuje nejenom vysokou porodností, ale i nízkou úmrtností. Praha-východ stojí v obou případech na špici republikových žebříčků (a v regionu se to mimo jiné projevuje zoufalým nedostatkem míst ve školských zařízeních). Praha-východ si také udržuje pozici nejlidnatějšího středočeského okresu. Poslední údaje zde k 31. březnu uvádějí 177 419 obyvatel. Na opačném pólu dlouhodobě stojí Rakovnicko; aktuálně s 55 312 hlavami. Jde také o jedinou oblast kraje, jehož počet obyvatel se v prvním čtvrtletí snížil (o 95).

Vývoj obyvatelstva středních Čech v prvním čtvrtletí

2018  2017  Rozdíl
Počet obyvatel k 31. 3.  1 356 216  1 342 249  +13 967
Narozených  3523  3668  -145
Zemřelých  3831 3669  +162
Přirozený přírůstek -308  -1  -307
Přistěhovalí  8094  7592  +502
Vystěhovalí  4365  4324  +41
Přírůstek stěhováním  3729  3268 +461
Celkový přírůstek  3421 3267  +154

Přední pozice v republice
Při relativním vyjádření pohybu obyvatel, tedy v přepočtu na tisíc obyvatel, se Středočeský kraj zařadil v prvním čtvrtletí roku 2018 na přední pozice mezi kraji republiky. Vykázal:
- třetí nejvyšší počet narozených dětí (po hlavním městě Praze a Jihomoravském kraji);
- druhý nejnižší počet zemřelých (po hlavním městě Praze);
- druhou nejvyšší hodnotu počtu přistěhovalých i druhý nejvyšší počet vystěhovalých osob (opět po Praze);
- první místo v hodnotách migračního i celkového přírůstku na tisíc obyvatel;
- druhou pozici v případě přirozené měny (pouze Praha zaznamenala přírůstek – a nejnižší úbytek, tedy rozdíl mezi úmrtími a počty narozených, byl právě ve středních Čechách)

Zdroj: Český statistický úřad