play_fill
Současně odmítají nárůst byrokracie, jež je prý obírá o čas – a zvláště se vymezují proti elektronické evidenci tržeb (EET) a proti povinnému zavádění elektronických receptů.
Alespoň v jejich současné, údajně nedostatečně připravené podobě, jež prý nepřinese jakékoli zjednodušení ani nic pozitivního jim nebo lékárníkům, ale ani pacientům.
Symbolický pohřeb ve Žlebech upozorňující na zavírání ordinací (na němž v uplakaném počasí kromě rakve nechyběli ani muzikanti a řada květin) doplnily v úterý aktivity sloužících lékařů po celé republice: navlékli si černé smuteční pásky, mnozí navíc v čekárnách vysvětlili symbolické parte doplněné vysvětlujícím letákem varujícím před možným kolapsem ambulantní péče. A také upozorňujícím, že pohár trpělivosti daného doktora už přetekl.
V příštím týdnu chtějí nespokojenci z ambulancí ještě přitvrdit, řekl ve Žlebech Petr Šonka; předseda Sdružení praktických lékařů, které se na organizování protestů podílí. Ohlásil, že ve středu 18. října řada praktiků i ambulantních specialistů nechá své ordinace zavřené. S heslem „teď na jeden den, abychom v budoucnu nemuseli zavírat navždycky“.
Zubaři by, i když protest podporují, své pacienty na holičkách nechat neměli: v jejich případě se počítá s tím, že budou ordinovat. Šonka počítá s tím, že po celé republice by mohlo zůstat mimo provoz kolem šesti tisíc pracovišť, když ze strany kolegů očekává většinovou podporu.
Chystaný den zavřených dveří má podle jeho slov představovat varování: pokud požadavky lékařů nepadnou na úrodnou půdu, budou ordinace zavírány opakovaně.
Je tak možno očekávat, že aktuálně běžící předvolební kampaň dostane nové téma spojené s debatami o tom, jaké nároky jsou reálné, kdo co zanedbal a kdo si bere pacienty jako rukojmí. Protestující lékaři mají jasno: chyba je podle nich na straně ministerstva zdravotnictví i zdravotních pojišťoven. Z jejich pohledu není ambulantní péči zajišťované lékaři jako soukromníky věnována dostatečná pozornost a dlouhodobě trpí finančním podhodnocením – což je podle nich patrné v porovnání s úhradami pro ambulance nemocnic.
Odmítají také předepisování léků výhradně prostřednictvím takzvaných eReceptů a své začlenění do EET, což jsou povinnosti, které by pro ně měly začít platit od příštího roku.
Vedle technických a finančních argumentů protestující uvádějí, že řada starších lékařů vůbec počítač nepoužívá – a nové povinnosti je mohou přimět k tomu, že praxi uzavřou. Varují tudíž i před zhoršením dostupnosti zdravotní péče.
„Protestní akce se koná ve Žlebech proto, že zde letos zanikla ordinace praktické lékařky Jany Kneřové a také proto, že jsme chtěli upozornit na skutečnost, že problém nedostatku ambulantních lékařů není jen problémem pohraničí nebo sociálně vyloučených oblastí, ale také bohatých středních Čech kousek od Prahy,“ uvedl k výběru místa úterní protestní akce předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Podle statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR bude v roce 2020 chybět 800 ambulantních lékařů. Ti potíže spatřují ve vícero věcech. „Jako veliký problém vidím spuštění takzvaného e-receptu od 1.ledna 2018. Budeme rovnou hozeni do ostrého provozu bez možnosti alternativy napsat recept ručně. Vůbec si to nedovedu představit v praxi, když mi třeba v ordinaci nepůjde chvíli internet, což se nyní běžně děje. A pacient zkrátka s receptem odejít musí,“ popsala kutnohorská kožní lékařka Helena Kestřánková, která se protestní akce zúčastnila za Sdružení ambulantních dermatologů.
Podle lékařů to však není jediné bolavé místo českého ambulantního lékařství. Dalším takovým je obor praktického lékaře. „Je velký problém, že zanikla odborná specializace praktického lékaře pro děti a dorost. Měl to řešit zákon o vzdělávání ve zdravotnictví, který měl některé obory sloučit a některé zrušit a výsledek je, že nezanikl žádný z těch oborů a zanikl pouze jeden velký obor praktického lékaře pro děti a dorost. Ten byl v podstatě sloučen s pediatrií a přicházíme tak o jedinečnou věc, kterou nám celá Evropa záviděla,“ uvedl Šonka.
Jaké konkrétní dopady může mít tato situace na samotné pacienty, pak doplnila Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost a zároveň sama praktická lékařka. „Zrušením oboru rapidně poklesl zájem mladých lékařů o práci praktického lékaře. Loni to bylo kolem sedmdesáti lékařů, letos do května jedenáct a další vstupovat nebudou. Problém je, že když se nyní lékaři do oboru přihlásí, tak si ho nemocnice zaváže k tomu, aby dalších pět let po atestaci odsloužil právě v ní,“ uvedla Hülleová s tím, že právě díky tomuto systému mladí lékaři po ukončení fakulty nebudou moci jít do primárně péče třeba deset let, ale budou muset sloužit na odděleních.
