OBRAZEM: Pohřbem ambulancí protest nekončí. Lékaři chtějí zavřít ordinace

Současně odmítají nárůst byrokracie, jež je prý obírá o čas – a zvláště se vymezují proti elektronické evidenci tržeb (EET) a proti povinnému zavádění elektronických receptů.

Alespoň v jejich současné, údajně nedostatečně připravené podobě, jež prý nepřinese jakékoli zjednodušení ani nic pozitivního jim nebo lékárníkům, ale ani pacientům.

Symbolický pohřeb ve Žlebech upozorňující na zavírání ordinací (na němž v uplakaném počasí kromě rakve nechyběli ani muzikanti a řada květin) doplnily v úterý aktivity sloužících lékařů po celé republice: navlékli si černé smuteční pásky, mnozí navíc v čekárnách vysvětlili symbolické parte doplněné vysvětlujícím letákem varujícím před možným kolapsem ambulantní péče. A také upozorňujícím, že pohár trpělivosti daného doktora už přetekl.

Film o Kutné Hoře získal na Mezinárodním filmovém festivalu Tourfilm ocenění

V příštím týdnu chtějí nespokojenci z ambulancí ještě přitvrdit, řekl ve Žlebech Petr Šonka; předseda Sdružení praktických lékařů, které se na organizování protestů podílí. Ohlásil, že ve středu 18. října řada praktiků i ambulantních specialistů nechá své ordinace zavřené. S heslem „teď na jeden den, abychom v budoucnu nemuseli zavírat navždycky“.

Zubaři by, i když protest podporují, své pacienty na holičkách nechat neměli: v jejich případě se počítá s tím, že budou ordinovat. Šonka počítá s tím, že po celé republice by mohlo zůstat mimo provoz kolem šesti tisíc pracovišť, když ze strany kolegů očekává většinovou podporu.

Chystaný den zavřených dveří má podle jeho slov představovat varování: pokud požadavky lékařů nepadnou na úrodnou půdu, budou ordinace zavírány opakovaně.

Je tak možno očekávat, že aktuálně běžící předvolební kampaň dostane nové téma spojené s debatami o tom, jaké nároky jsou reálné, kdo co zanedbal a kdo si bere pacienty jako rukojmí. Protestující lékaři mají jasno: chyba je podle nich na straně ministerstva zdravotnictví i zdravotních pojišťoven. Z jejich pohledu není ambulantní péči zajišťované lékaři jako soukromníky věnována dostatečná pozornost a dlouhodobě trpí finančním podhodnocením – což je podle nich patrné v porovnání s úhradami pro ambulance nemocnic.

Odmítají také předepisování léků výhradně prostřednictvím takzvaných eReceptů a své začlenění do EET, což jsou povinnosti, které by pro ně měly začít platit od příštího roku.

Vedle technických a finančních argumentů protestující uvádějí, že řada starších lékařů vůbec počítač nepoužívá – a nové povinnosti je mohou přimět k tomu, že praxi uzavřou. Varují tudíž i před zhoršením dostupnosti zdravotní péče.

Obavy se nenaplnily. Protikuřácký zákon hospody nezruinoval. I díky zahrádkám

„Protestní akce se koná ve Žlebech proto, že zde letos zanikla ordinace praktické lékařky Jany Kneřové a také proto, že jsme chtěli upozornit na skutečnost, že problém nedostatku ambulantních lékařů není jen problémem pohraničí nebo sociálně vyloučených oblastí, ale také bohatých středních Čech kousek od Prahy,“ uvedl k výběru místa úterní protestní akce předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Podle statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR bude v roce 2020 chybět 800 ambulantních lékařů. Ti potíže spatřují ve vícero věcech. „Jako veliký problém vidím spuštění takzvaného e-receptu od 1.ledna 2018. Budeme rovnou hozeni do ostrého provozu bez možnosti alternativy napsat recept ručně. Vůbec si to nedovedu představit v praxi, když mi třeba v ordinaci nepůjde chvíli internet, což se nyní běžně děje. A pacient zkrátka s receptem odejít musí,“ popsala kutnohorská kožní lékařka Helena Kestřánková, která se protestní akce zúčastnila za Sdružení ambulantních dermatologů.

Příkladná práce s mládeží, chválí ocenění pro knihovny ve Zruči a v Sedlčanech

Podle lékařů to však není jediné bolavé místo českého ambulantního lékařství. Dalším takovým je obor praktického lékaře. „Je velký problém, že zanikla odborná specializace praktického lékaře pro děti a dorost. Měl to řešit zákon o vzdělávání ve zdravotnictví, který měl některé obory sloučit a některé zrušit a výsledek je, že nezanikl žádný z těch oborů a zanikl pouze jeden velký obor praktického lékaře pro děti a dorost. Ten byl v podstatě sloučen s pediatrií a přicházíme tak o jedinečnou věc, kterou nám celá Evropa záviděla,“ uvedl Šonka.

Jaké konkrétní dopady může mít tato situace na samotné pacienty, pak doplnila Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost a zároveň sama praktická lékařka. „Zrušením oboru rapidně poklesl zájem mladých lékařů o práci praktického lékaře. Loni to bylo kolem sedmdesáti lékařů, letos do května jedenáct a další vstupovat nebudou. Problém je, že když se nyní lékaři do oboru přihlásí, tak si ho nemocnice zaváže k tomu, aby dalších pět let po atestaci odsloužil právě v ní,“ uvedla Hülleová s tím, že právě díky tomuto systému mladí lékaři po ukončení fakulty nebudou moci jít do primárně péče třeba deset let, ale budou muset sloužit na odděleních.

Veletrh v čáslavském Grandu představil studijní obory i pracovní příležitosti