„Od včerejší deváté hodiny do dnešní sedmé ranní jsme měli půl stovky událostí souvisejících s počasím,“ řekla v pátek Deníku mluvčí středočeských hasičů Dagmar Zemanová. Mezi těmito takzvanými technickými zásahy převažovaly odstraňování stromů spadlých na vozovku a čerpání vody ze zatopených sklepů a budov. A byl to sice šrumec, pro vlastníky či uživatele objektů, které zasáhla voda, také velký malér – nicméně pořád se vlastně jednalo o hasičskou rutinu. „Nezaznamenali jsme případ, který by byl mimořádný,“ potvrdila Zemanová.

Třeba řidiči, kteří v pátek časně ráno jeli po dálnici D4, však neobvyklou situaci zažívali. Někteří měli za volanty osobních aut plné ruce práce, aby udrželi vozidlo v přímém směru, když ve vyšší rychlosti najeli na zaplavenou vozovku. Bylo to poblíž Dlouhé Lhoty, konkrétně na dálničním kilometru 36,2, kde se kvůli silnému dešti vylila voda s bahnem z pole a v poměrně mohutném proudu tekla přes dálnici v pásu pro směr jízdy na Prahu.

Desítky mužů na pomoc

Situace na Moravě bude mít v následujících dnech dopad i na činnost středočeských hasičů. Deníku to řekla mluvčí jejich krajského ředitelství Tereza Fliegerová. V pátek se z týmů zásahových hasičů několika středočeských územních odborů vytvořil třicetičlenný odřad, jehož úkolem je pomáhat moravským kolegům při likvidaci následků apokalypsy.

Ještě odpoledne z místa srazu na hasičské stanici v Říčanech kolona 15 vozidel – velmi rozmanitých; od velitelského automobilu přes zásahové cisterny či vyprošťovací jeřáb až po těžké nákladní automobily naložené rozličným vybavením – vyjela do akce. Vlastně těch vozidel bylo 17, pokud počítáme i smykový nakladač a čtyřkolku, které se vezly na korbách. „Takový odřad má dorazit z každého kraje,“ upřesnila Fliegerová. S tím, že své přesné úkoly se tito hasiči dozvědí na místě; v závislosti na tom, jak se týmům z jednotlivých krajů podaří přijet.

Nasazení se tedy nebude přidělovat předem podle krajů, ale na místě podle naléhavosti. Stejné je to i s termíny: odřady zůstanou v akci tak dlouho, jak bude potřeba; předem dané lhůty stanoveny nejsou. „Místní to mají dobře zorganizované,“ připomněla Fliegerová, že řídit cokoli pokyny na dálku není nutné. Nepřímo se na pomoci Moravě budou podílet i ti profesionální hasiči, kteří zůstávají doma. Členy odřadu, kteří za „normálních“ okolností běžně slouží, je třeba nahradit, aby ve směnách na svých stanicích nechyběli a 24hodinová pohotovost zůstala zajištěna v plném nasazení.

Připravena vyslat své lidi na Moravu byla také středočeská záchranná služba. V pátek oznámila na facebooku, že postižené oblasti nabídla pomoc. Ta ale vyžádána nebyla, upřesnila Deníku mluvčí záchranné služby Petra Homolová. Zdravotníci byli nejvíc potřeba noci, kdy zásahy zajistili kolegové s kratšími dojezdovými časy, než by měli 270 a více kilometrů vzdálení Středočeši.

„Nabízeli jsme i následnou pomoc,“ uvedla Homolová s tím, že ani tu si brněnský krizový štáb nevyžádal. „Teď už jsou třeba technické práce, které zajišťují hasiči,“ vysvětlila. Připomněla ale, že z podnětu zaměstnanců se na středočeské záchrance rozběhne interní sbírka na pomoc postiženým obcím, pro kterou bude založen transparentní účet.

Třeba pražští záchranáři na Moravu vyjeli. Jejich speciál Golem, povětšinou známý spíše ze silvestrovských oslav v centru metropole, nyní slouží jako mobilní základna v postižené obci Moravská Nová Ves. Na Moravu Praha vyslala i další záchranářský speciál Fénix.

Vodu hasiči čerpali i stříkali

Z pohledu středních Čech se však očima hasičů noc na pátek vůbec nedala srovnávat se čtvrtkem. Tehdy je silné bouřky zaměstnaly devětkrát víc: hasiči zažívali obrovský nápor, když v kraji nezaznamenali desítky výjezdů spojených s počasím, ale stovky; navíc s větší kumulací na Benešovsku (tam jich bylo dokonce 121) a Příbramsku (73) – a dále pak v okolí Prahy, na Kolínsku, Kutnohorsku a Nymbursku.

Fotogalerie: Následky bouřky v noci na čtvrtek 24. června ve Středočeském kraji

„Celkem vyjeli profesionální a dobrovolní hasiči v kraji k 432 případům, přičemž největší část z toho tvořily popadané stromy, které značně zkomplikovaly dopravu,“ uvedla Fliegerová. Stromy však spadly třeba i na dům nebo auto. Takových případů bylo celkem 310 – plus ještě dalších 39 událostí spojených s odstraňováním stromů nebezpečně nalomených nebo spadlých do drátů elektrického vedení.

Čerpat vodu z níže položených zatopených míst bylo třeba ve 47 případech. Voda však sloužila i k hašení, když v Krakovanech-Božci na Kolínsku již před pátou ranní blesk zapálil stodolu s uskladněným senem o půdorysu 20 x 8 metrů; oheň zasáhl také sousedící rodinný dům (35 x 6 metrů) a ohrožoval stáj s koňmi. Jedno ze čtyř zvířat, jemuž hrozilo bezprostřední riziko, hasiči vyvedli do bezpečí. S pomocí výškové techniky také hlídali střechy okolních budov. Hmotná škoda je odhadnuta na tři miliony korun, uchráněné hodnoty hasiči vyčíslili na milion.