Návštěvníkům muzeum nabízí také rekonstrukci obličeje a i celé postavy podle modelu vytvořeného francouzskou sochařkou Elisabeth Daynesovou. Vcelku je to sympaťačka, jen by potřebovala navštívit kadeřnictví, možná kosmetiku a také trochu poradit s oblékáním podle aktuální módy. Pak by mezi našince zapadla. A sotvakdo by odhadoval, že už je jí něco přes 45 tisíc let.

Podoba se ale ještě bude upravovat. Nejnovější vědecká zkoumání, jež vedla k upřesnění stáří nálezu, znamenají, že dojde k úpravě pigmentu pokožky – ztmavení – a také ke změně oděvu. Ten aktuální je příliš propracovaný. Potřebuje „zjednodušit“ o nějakých 15 tisíc let.

Jak jí říkali její současníci či za koho se považovala ona sama, už však nezjistíme. Pro ženu, jejíž část lebky uložená v depozitáři teprve časem ukázala svoji hodnotu, Národní muzeum hledá nové jméno. Rozběhlo facebookovou anketu, v níž lidé mohou předkládat své návrhy. Už se sypou v pestré rozmanitosti, a tak anketa potrvá až do 10. června. Pak tým odborníků vybere pětici návrhů, mezi nimiž se bude volit hlasováním veřejnosti.

Vystavená lebka z Českého krasu je unikátní tím, že z ní pochází dosud nejstarší zrekonstruovaný genom (genetická informace uložená v DNA neboli deoxyribonukleová kyselině) moderního člověka. „Národní muzeum navíc nechalo udělat podle této lebky hyperrealistický model, takže nyní můžete doslova pohlédnout do tváře naší minulosti. Lebka samotná i model ženy budou k vidění v panteonu v historické budově muzea do 2. července,“ připomněla Šárka Bukvajová z týmu muzejníků.

Zkoumání stáří zkomplikovalo DNA skotu

Přelomové výsledky výzkumu už vědci představili letos v dubnu. První rekonstrukci dělal známý antropolog Emanuel Vlček a vědci tehdy určili stáří nálezu na více než 30 tisíc let. Nicméně na přelomu tisíciletí došlo na radiokarbonové datování, jehož závěry nevyzněly pro úsudek někdejších odborníků příznivě: plus minus 13 tisíc let.

Až nová zkoumání vrátila datování zpět. Morfologická stavba potvrdila stáří přes 30 tisíc let. Muzeum tedy požádalo o spolupráci Institut Maxe Plancka v německé Jeně. Tam došlo jak na opakování radiokarbonových testů, a to s rozdílnými výsledky, tak na testy genetické s vyhodnocováním neandertálských fragmentů. Z porovnání s dalšími nálezy z různých míst Evropy i se Sibiře vyplynulo, že žena z Koněprus žila před více než 45 tisíci lety.

Podařilo se také odhalit, co mate radiokarbonovou metodu. Bylo to DNA skotu z klihu, který byl použit při prvotním zpracování nálezu během původní rekonstrukce lebky. Že to tak opravdu je, prokázala bližší analýza. DNA skutečně odpovídá hovězímu dobytku chovanému ve 20. století. A klih se vyráběl především z kolagenu z kostí skotu a dalšího živočišného odpadu.