„Správní orgány postavily své závěry o charakteru místa zejména na tvrzení, že se jedná o režimový prostor, který není přístupný každému bez omezení. (…) Omezení přístupnosti, respektive obecného užívání místa – například dodržování návštěvního řádu či podrobení se bezpečnostní kontrole – je podle názoru soudu možné, aniž by mělo nutně za následek neveřejný charakter tohoto prostranství," uvedla předsedkyně senátu pražského městského soudu Gabriela Bašná.

Kverulant tvrdí, že zavření Hradu nemá oporu v zákoně. Proto oznámil magistrátu svolání veřejného shromáždění na náměstí U svatého Jiří, tedy mezi katedrálu svatého Víta a svatojiřskou baziliku. Dvouhodinová akce k projevení nesouhlasu s uzavřením areálu se má konat u příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel.
Do zahrad a na bohoslužby chodit lze
„Zásadní informací je, že Hrad je uzavřen z důvodu vládního nařízení, které platí pro všechny hrady a zámky v České republice,“ napsal médiím na žádost o reakci mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. „Kategoricky nesouhlasíme se záměrem aktivistů učinit z Pražského hradu místo pro demonstrace – byla by tím ohrožena památková ochrana národního kulturního dědictví a prvořadého turistického sídla,“ doplnil poté Vít Novák z tiskového oddělení Hradu.
Podle Nováka je i nadále vzhledem k nařízení vlády a k epidemiologické situaci nutné, aby nádvoří Pražského hradu zůstala uzavřena. Připomněl, že jsou zpřístupněny zahrady včetně horní části Jeleního příkopu a že zájemci mohou chodit také na bohoslužby do svatovítské katedrály.

Magistrát v tuto chvíli zastává stanovisko, že shromáždění se uskutečnit může. „Zatím máme pouze neoficiální informace od kolegů z ministerstva vnitra, respektive z veřejných zdrojů. Soud podle dostupných informací konstatoval, že areál Pražského hradu je veřejným prostranstvím. Ve smyslu zákona o právu shromažďovacím pak shromáždění, které se zde má konat, nevyžaduje souhlas Správy Pražského hradu. Nedělní shromáždění se proto může uskutečnit, neboť svolavatel jej ve smyslu rozhodnutí soudu řádně oznámil,“ sdělil médiím mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Otázku, zda je areál Hradu veřejným prostranstvím, ovšem soud v ústním odůvodnění verdiktu jednoznačně a výslovně nezodpověděl. Stejně tak se nevyjádřil k zákonnosti omezení vstupu do areálu Hradu.
„Soud zdůrazňuje, že v tomto řízení posuzuje předmětnou otázku jen pro účely nyní přezkoumávaného rozhodnutí. (…) Nikterak nehodnotí důvodnost, rozsah ani oprávněnost režimových opatření přijatých v areálu Pražského hradu," doplnila Bašná.
Kverulant se na Hrad neobrátil
Ministerstvo vnitra zastává ve shodě s pražským magistrátem názor, že o veřejné prostranství ve smyslu zákonné definice nejde, protože areál není přístupný každému a bez omezení. Právník z vnitra Jan Potměšil upozornil, že místo zamýšleného shromáždění je zčásti obklopeno neprostupnými stavbami a zčásti obehnáno plotem s vjezdovou bránou či turniketem pro pěší, kde vnější ostrahu navíc nepřetržitě zajišťuje hradní stráž a policie.

Magistrát proto po Kverulantovi žádal doložení souhlasu vlastníka, respektive uživatele pozemku, tedy Správy Pražského hradu. Kverulant se na Hrad neobrátil, odvolal se neúspěšně k vnitru a poté podal žalobu.
Právník Kverulanta Pavel Uhl argumentoval mimo jiné nálezem Ústavního soudu, který dříve uvedl, že veřejné prostranství vznikalo zpravidla obyčejovým způsobem a že se lze v tomto ohledu spolehnout na historickou paměť obyvatel obcí. Poukázal také na stanovisko urbanistů z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, kteří ve svých podkladech označili Hrad za veřejné prostranství.
Obecně prospěšná společnosti Kverulant.org označila to, že prezident Zeman Hrad od loňského října zcela uzavřel, za „ukázku arogantního a papalášského chování“. „Hrad v historii zavřeli jen němečtí okupanti,“ podotkla organizace, která prezidenta před měsícem dopisem vyzvala ke zpřístupnění areálu.