Původně ho prý lákala možnost nahlédnout i do prostor, které se návštěvníkům neukazují. A nadchlo ho nejen prostředí někdejších šlechtických sídel. „Každá prohlídka je úplně jiná; podle toho, jací lidé se sejdou,“ připomněl. Zdůraznil dále, že také mezi kolegy se najdou osobnosti, od nichž se lze mnohé dozvědět i lecčemu se přiučit. Další plus práce v památkových objektech přiblížil Tomáš Pospíšil z Národního památkového ústavu: „Když je v létě parno, třicítky a více stupňů, je tam pořád příjemně.“

Osvědčili se učitelé

Studenti dnes už nejsou typickými sezonními průvodci. Mladé lidi často lákají výjezdy za prací do ciziny, práce pro zahraniční firmy, možnosti cestovat. „Dobré zkušenosti máme s lidmi jako jsou učitelé v důchodu, kteří jsou fanoušky historie. Mají kultivovaný projev, jsou zvyklí mluvit před větším publikem a reagovat, když někdo projeví zájem o podrobnosti,“ uvedl Pospíšil. Pro mladé zase může být práce průvodce výzvou vyzkoušet si něco nového – a také možnost zdokonalit se při kontaktu s návštěvníky v cizích jazycích.

V některých regionech se kvalitních průvodců hlásí dostatek, jinde zatím místa zůstávají. „I na takových objektech, jako je ikona mezi hrady Karlštejn,“ připomněl Pospíšil a poznamenal, že právě na Karlštejně se rozjela rozsáhlá stavební obnova, přesto však chce správa hradu nabídnout návštěvníkům nejen prohlídky, ale i všechny tradiční doprovodné akce, na které jsou lidé zvyklí.

Příznivý ohlas přinesla novinka v podobě přehledu objektů, kde sezonní průvodce hledají, na webu Národního památkového ústavu. Během února se přihlásila řada zájemců. Nyní se ukazuje, že ze středočeských hradů zůstává vedle Karlštejna volno ještě na Křivoklátě; v případě zámků pak jde o Březnici, Konopiště a Veltrusy – a v Praze je to Invalidovna. Někde mohou nabídnout i ubytování.

Historie v souvislostech

Zkušenost průvodců ukazuje, že poslední dobou se návštěvníci památek poněkud mění. A nejde jen o to, že každý má v kapse mobil, jímž může fotit. Stoupají i nároky na kvalitu informací: lidem nestačí pár dat a údajů o samotném objektu. Chtějí znát jejich zařazení do rámce historického vývoje i souvislosti s informacemi, které slyšeli při návštěvě jiných památek.

Jak se učí průvodci na památkách

- Informace, co prezentovat při provádění na jednotlivých prohlídkových okruzích, přináší takzvaný sylabus připravovaný správcem objektu (kastelánem) ve spolupráci s dalšími partnery – vzdělávacím oddělením památkového ústavu i správci okolních objektů informujícími o vlastních prezentacích a způsobech představení šlechtických rodů

- Sylabus má podobu elektronického souboru, který lze číst na počítači, tabletu i mobilu; již nejde o tradiční papírová skripta

- Pro každou sezonu se text nově upravuje, aby reagoval na nové objevy, odrážel vzdělávací kampaně, ale připomněl i další možné souvislosti – třeba v případě kláštera Sázava jde o počítačovou hru Kingdom Come: Deliverance, jejíž děj se odehrává ve středověkém Posázaví včetně samotného kláštera (prvoplánově se o ní při prohlídkách nemluví, ale zmínka je vhodná při větším počtu návštěvníků mezi 20 a 35 lety – a dodatečné otázky z jejich řad často ukazují, že právě tato hra se skutečně stala podnětem k návštěvě; to ostatně potvrzuje i meziroční nárůst návštěvnosti)