Nedočkavostí už se jistě tetelí i mnozí návštěvníci; nejen kvůli dlouhé vynucené pauze, předpokládá Linda Dlouhá ze Středočeské centrály cestovního ruchu. „Kultura v nelehkých dobách pomáhá a léčí,“ konstatovala. S tím, že i to je důvod, proč v uplynulých měsících tyto zážitky mnohým citelně chyběly – a ne každému stačila jejich náhrada ve virtuální podobě. „Zastavit se před obrazem, nerušeně ho minuty pozorovat a nechat na sebe dílo působit, přenést se do jiných světů, dopřát si únik, oddech i vzbudit v sobě inspiraci,“ zdůraznila Dlouhá, co vše může nabídnout pouze osobní návštěva. Za krajskou turistickou centrálu nabízí několik tipů, kam nyní doporučuje vyrazit.

Za láskami Čapka i minulostí dolování

Kurátoři připravili několik nových výstav, které doplní stálé expozice a prodloužené výstavy, zdůraznila Dlouhá, že se návštěvníci mohou těšit i na novinky. Přičemž jako první zmiňuje pozvánku na Příbramsko. Konkrétně do Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše, kde na příchozí v autentických prostorách spjatých s Čapkovým životem čekají mimo jiné zmodernizovaná část expozice věnovaná láskám Karla Čapka a jeho profesní dráze novináře i dramatika, dočasná výstava Cesta do hlubin robotovy duše připomínající 100. narozeniny čapkovského slova robot – a v prvorepublikové garáži si mohou prohlédnout „84 let mladého“ veterána Škodu Rapid. Nebo se nechat zlákat vůní kávy z muzejního bistra, která je prý tak chutná, že by ji s klidem bylo možné nabídnout i Čapkovým hostům z těch nejlepších kruhů.

Hornické muzeum Příbram už dokonce první návštěvníky přivítalo. K jeho pracovištím totiž patří i pobočky s venkovními expozicemi. Památník Vojna nabízí prohlídku areálu bývalého vězeňského zařízení z doby totality, ale i expozici důlní techniky a geopark představující místní rudy; nejenom tu uranovou. Skanzen Vysoký Chlumec ukazuje díky památkám venkovského stavitelství přenesených na jedno místo „typickou“ vesnici minulosti; třikrát během dne i s ukázkou provozu vodní pily. A Hornický skanzen v Příbrami-Březových Horách umožní nejen obdivovat důlní techniku, ale také vyhledávat minerály v materiálu z haldy. Letos zde navíc na nejmenší návštěvníky čeká soutěž věnovaná 180. výročí narození hudebního skladatele Antonína Dvořáka.

Venkovní expozice jsou nyní nejkrásnější

Obzvlášť na skanzeny Dlouhá upozorňuje s mimořádným důrazem. Příznivce minulosti hornictví a hutnictví osloví také areál Mayrau ve Vinařicích u Kladna. Život v lidovém prostředí zase vedle zmiňovaného Vysokého Chlumce přiblíží i další středočeské skanzeny – v Kouřimi na Kolínsku a Přerově nad Labem na Nymbursku. Nebo třeba i několik příležitostí ke zhlédnutí někdejších skalních obydlí, přičemž asi nejznámější lokalitou je v kraji Lhotka na Mělnicku. Lákají ale také další místa v okolí: Liběchov, Harasov… „Výlet do některého z muzeí v přírodě si zajisté vychutnáte; skanzeny jsou právě v tomto ročním období nejkrásnější a poskytnou vám pohádkově klidné a přívětivé útočiště,“ doporučuje Dlouhá.

Otevírat dveře veřejnosti však už mohou rovněž tradiční muzea – a většinou to také udělají. Krajská turistická centrála nicméně zájemcům doporučuje sledovat podrobnosti týkající zpřístupnění na jejich webových stránkách nebo prezentacích na sociálních sítích.

Dvě nové výstavy na Hradě


Otevírat dveře veřejnosti mohou i památky. Týká se to i Pražského hradu. Ten je opět přístupný po půl roce. „Reagujeme tak na rozhodnutí vlády, které se týká čtyř regionů včetně Prahy. Jsme velmi rádi, že můžeme na Pražském hradě opět přivítat návštěvníky,“ uvedl vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář.

Areál bude nyní přístupný denně od 06.00 do 22.00 hod. Zahrady a Jelení příkop jsou otevřené již od dubna. Lidé se do nich dostanou od 10.00 do 18.00. Prohlídkového okruhy zahrnují katedrálu sv. Víta, Starý královský palác, baziliku sv. Jiří a Zlatou uličku.

„Návštěvníkům můžeme nabídnout zajímavý program včetně dvou nových výstav,“ upozornil Mynář.

Tou první je přehlídka Comenius, zaměřená na osobnost Jana Ámose Komenského. Na výstavě jsou k vidění jeho originální rukopisy i šestimetrový obraz Alfonse Muchy. Druhou je expozice oceněných prací v soutěži Grafika roku 2020 a tvorby čerstvého držitele Ceny Vladimíra Boudníka Jana Vičara.