Desítka účastnic se po jeho boku naučila připravit jednoduchý, ale chutný oběd: hrachovou polévku, ratatouille s bulgurem (toto tradiční francouzské jídlo by se pak dalo dojíst i nastudeno s bagetou, kdyby ovšem něco zbylo) – plus ještě jablka v těstíčku jako zákusek. A vše chutnalo natolik, že se snědlo do posledního sousta.

S Paulusem spolupracovala potravinová banka už loni, řekla Deníku její ředitelka Věra Doušová. „Tehdy si u nás vybral potraviny, hlavně ovoce a zeleninu, ale třeba i rýži nebo olej, a pak z nich vařil zdravá jídla. Natočil pět videopořadů, aby ukázal, jak kvalitní věci to jsou a jak chutně a současně levně se z nich dá vařit,“ připomněla Doušová s tím, že i když šlo o videa, zveřejnil je Český rozhlas. „To, že nás podpořil, zaujalo i firmu Retigo,“ připomněla ředitelka, co se projevilo ve chvíli, kdy se tato společnost rozhodovala, jak naloží s jubilejním padesátitisícím vyrobeným konvektomatem: věnovala ho právě potravinové bance.

Nyní Paulus osobně školil i účastnice kurzu, které si odnesly jeho rady a fígle. Podobný kurs však zde není novinkou, byť poslední dobou tyto akce omezila opatření opatření proti šíření koronaviru. Původně se však s jednodenními nácviky začalo před čtyřmi roky pravidelně jednou za dva týdny, už od počátku vždy pod vedením profesionálních kuchařů (z nichž byli ochotni přijet všichni oslovení) či dalších lidí, kteří se věnují jídlu; třeba foodblogerů. Jak Doušová vysvětlila Deníku, kurzy vaření původně začala organizovat poté, co si všimla, oč měly matky, přicházející pro potravinovou podporu, největší zájem: žádaly hlavně konzervy, kečup a polévky v sáčku; naopak o zeleninu příliš nestály.

V tradičním formátu kurzy fungovaly až do redukce v covidových časech: to se konaly jen v době uvolnění opatření a s omezením počtu zúčastněných na deset. Nyní už je další setkání domluvené na březen, kdy přijede zástupce firmy, jež potravinové bance věnovala konvektomat. „Ukáže našim kuchařům vychytávky, o nichž se nepíše ani v návodu k použití,“ těší se Doušová. Odkázala tím současně na i projekt s označením Neplýtváme, vaříme, který nabízí práci lidem ohroženým sociálním vyloučením: jak při přípravě jídel pro jídelnu, rozvoz i catering, tak také zavařovaných produktů.

Tisíce balíčků, desítky tisíc klientů

Především potravinová banka zajišťuje provoz skladů, v nichž jsou shromažďovány rozmanité potraviny darované jednotlivci v rámci sbírek v prodejnách, výrobci i obchodními řetězci. Odběrateli je aktuálně 260 organizací, které poskytnuté jídlo vyžívají prospěch dohromady 77 tisíc svých klientů; jde o lidi ohrožené chudobou či takzvaně na okraji společnosti, ale i zdravotně postižené, seniory nebo děti bez domova. Přímo pro připravené balíčky s nachystanou potravinovou pomocí (ale třeba i základní drogerií) si přichází 2,6 tisíce lidí měsíčně.

Ilustrační foto.
Nezaměstnanost ve středních Čechách je nad 3 procenty, v Praze ale poklesla

Pracovníky potravinové banky se poměrně často stávají lidé, kteří sami původně přišli jako zájemci o pomoc. Náklady na provoz pomáhají pokrýt dotace od státu i příspěvky od Středočeského kraje a pražského magistrátu. Ty jsou podle slov Doušové klíčové zvláště nyní pro zajištění provozu na přelomu zimy a jara, protože peníze od státu přicházejí zpravidla až v květnu či červnu.