Jak musí být tyto objekty zabezpečeny? A jaké požadavky jsou na ně vlastně kladeny? Tyto souvislosti Deníku ve čtvrtek vysvětlil Jiří Kuryviál, OSH&Fire Protection Specialist společnosti SSI Group, který se právě požární bezpečnosti velkých objektů dlouhodobě věnuje.
Nač je v případě těchto budov nutné dávat obzvláštní pozor?
Na zdravotnická a sociální zařízení, a zařízení s lůžkovou péči zejména, jsou v požární ochraně kladeny zvláštní nároky. Z pohledu statistik sice není četnost požárů v těchto zařízeních příliš významná, o to závažnější jsou ale zpravidla následky požárů vzhledem k obvykle složitým podmínkám zásahu a problémové evakuaci osob. Z hlediska příčin požárů v těchto stavbách patří více než poloviční podíl příčinám nedbalostním, kdy dochází k vědomému i nevědomému porušování povinností jak ze strany uživatelů, tak i zřizovatele zařízení. Další významnou skupinou příčin jsou technické závady: na vzniku požárů mají asi čtvrtinový podíl. Zajímavostí pak je, že významnou část požárů v těchto zařízeních tvoří požáry úmyslně založené a požáry vzniklé v důsledku snahy o sebevraždu nebo sebepoškození.
Mají budovy tohoto typu nějaké speciální požadavky na požární ochranu? A v případě požáru třeba mimořádné požadavky na evakuaci a další řešení situace?
Předpisy a normy u nich kladou přísnější požadavky nejen na stavební materiály a konstrukce, ale také na únikové cesty, na rozdělení staveb do požárních úseků, organizaci zajištění požární ochrany, vybavení požárně bezpečnostními zařízeními i na vnitřní vybavení staveb (kdy jde například zápalnost užitých textilií). Po tragédii ve Vejprtech z ledna 2020 byla přijata takzvaná Vejprtská novela zákona o požární ochraně, která mimo jiné zvyšuje nároky na instalaci požárně bezpečnostních zařízení sloužících ke včasné detekci požáru, případně jeho okamžitému oznámení na pult centralizované ochrany hasičského záchranného sboru. Na splnění této povinnosti instalovat elektronickou signalizaci však mají dle přechodných ustanovení zákona zřizovatelé ještě zhruba 2,5 roku času – všechna tato zařízení proto nemusí byt systémem detekce a ohlášení požárů plně vybavena.
Lze obecně konstatovat, jaké jsou zkušenosti s dodržováním stanovených pravidel? Nezůstávají někdy jen na papíře?
Zdravotnická zařízení a zařízení sociální pobytové péče jsou předmětem intenzivní kontrolní činnosti hasičského záchranného sboru standardně – a po uvedené tragické události ve Vejprtech se pozornost státního požárního dozoru ještě zintenzivnila. Úroveň zjištěných pochybení nijak zvlášť nevybočuje z průměru. Nejčastější závady jsou zjišťovány v oblasti chybného začlenění činnosti do příslušné kategorie požárního nebezpečí (a s tím souvisejících povinností). Další obvyklou oblastí závad je zajištění provozuschopnosti požárních uzávěrů – dveří mezi jednotlivými požárními úseky. Dveře jsou pro usnadnění provozu často blokovány v otevřeném stavu (pomocí různých klínů a zarážek) nebo jsou vyřazovány z funkce jejich samozavírače. Častou závadou je pak i (ne)udržování trvale volných únikových cest a jejich využívání způsobem, které dále zvyšuje rizika požárů. Přesto se snaha zřizovatelů řádně naplňovat své povinnosti související s požární ochranou zvýšila, a proto se nedomnívám, že by se v této oblasti jednalo o jakkoli doutnající problém.
