Rozhodnutí středočeských zastupitelů z minulého týdne o tom, že některé střední školy zřizované krajem budou sloučeny, je stále ještě poměrně čerstvé a budící emoce. Vlastně se ale netýká jen sedmi škol, které jsou jmenovány v usnesení krajského zastupitelstva; je to i signál pro budoucnost.

Konkrétně je rozhodnuto o sloučení dvou příbramských gymnázií (což vyvolávalo nejhlasitější nelibost), o spojení dvou škol v Jesenici na Rakovnicku a o zrušení školy Stanislava Kubra ve Středoklukách na Praze-západ, jejímiž nástupnickými organizacemi se stanou dvě školy v Kladně: maturitní obory převezme odborná škola na náměstí Edvarda Beneše, ostatní vrapické učiliště.

Signál pro další změny

Svým rozhodnutím zastupitelé otevřeli stavidla vlně dalších změn. Plyne to ze slov krajského radního pro oblast vzdělávání a sportu Milana Váchy (STAN), který se netajil tím, že právě toto hlasování ukáže, jak jsou zastupitelé ochotni podpořit navrhovaná opatření. S tím totiž jeho předchůdce Zdeněk Seidl (tehdy ČSSD) narazil. Jeho návrhy nezískaly v dřívějším zastupitelstvu podporu, když se proti slučování škol a jejich rušení ozývaly kritické hlasy ze všech stran.

Podobný rozruch vyvolal svými návrhy i Vácha. Ten ale kolegy k tomu, aby zvedli ruce pro změny, přesvědčil – a nynější zastupitelstvo necouvlo ani před odmítavými peticemi. Sám radní se netajil tím, že podle toho, jak se zastupitelstvo postaví k jeho prvním návrhům (vycházejícím i z analýz ze Seidlovy éry), bude volit další kroky. A po hlasování, jež z jeho pohledu dopadlo úspěšně, Deníku řekl, že si dovede představit mnohem více změn v síti středního školství: mohly by se prý dotknout až tří desítek středních škol v kraji.

Nejde jenom o peníze

Změny mají podle Váchových slov přinést úspory, zlepšit využívání krajského majetku, snížit administrativní a správcovskou zátěž vedení škol. Mimo jiné. Ale především odstranit nadbytečnou kapacitu středních škol, zvýšit jejich kvalitu jak z hlediska výuky, tak třeba vybavení dílen, zefektivnit řízení, podpořit vzdělávání pedagogů, zlepšit využití vyučujících v oboru, který mají vystudovaný – a také pozměnit nabídku studijních oborů tak, aby reagovala na poptávku trhu práce a jeho potřeby.

Odpůrci změn – ať už z řad vyučujících, jejich svěřenců, rodičů či představitelů obcí a měst – naopak hovoří o krocích v neprospěch studentů, žáků a učňů. Argumentují například tím, že menší škola se může víc věnovat individuálnímu přístupu a potřebám každého jednotlivce, či třeba možnostmi dopravy a přístupnosti vzdělání. Mezi dlouhodobě slýchané argumenty patří i tvrzení, že k zániku školy kraj vymýšlí zástupné důvody, když prostě má někdo spadeno na její areál.

Rozhoduje však ten, kdo platí: zřizovatel.

Proč měnit střední školství v kraji?

- Plných 37 procent kapacity středních škol zřizovaných krajem není obsazených, když počet jejich míst odpovídá populaci devadesátých let. Z celkových 55 775 míst je obsazeno pouze 35 074. Výrazně naddimenzovaná je kapacita na Rakovnicku, Kutnohorsku a v Příbrami (a naopak chybí v nejbližším okolí Prahy).

- Nezbytná je optimalizace počtu škol i oborové struktury. Cílem je omezit duplicitní obory či takové, o které uchazeči nemají zájem – nebo jejichž absolventi nenacházejí uplatnění. Naopak podporu mají dostat specializace v oblasti informačních technologií, kybernetiky, pedagogiky, zdravotnictví a sociálních služeb.

- Nabídka má odpovídat modernímu vzdělávání 21. století. K tomu kromě pestré palety oborů patří inovativní metody výuky, příprava na studium na vysokých školách a propojování výuky a praxe.

- Je třeba zabojovat s nízkou kvalitou vzdělávání – podle úspěšnosti u maturitních zkoušek je Středočeský kraj až na 12. místě ze 14 krajů.

- Zásadní změny vyžaduje využívání nemovitostí: řada velkých areálů škol je ve špatném technickém stavu, odborné učebny někde mají vybavení ze 70. let. Některé nadbytečné části svých areálů kraj nabízí k nájmu – a pro jiné školy si naopak pronajímá cizí budovy.

Zdroj: Milan Vácha, radní Středočeského kraje pro oblast vzdělávání a sportu