Výsledky si pochvaluje třeba Miroslav Novák stojící v čele zemědělského podniku Astur Straškov, který hospodaří na Mělnicku i dalších oblastech Polabské nížiny. „Jsme spokojeni,“ řekl Deníku. Ztráty jsou prý téměř nulové – a navíc se snížily náklady na ošetřování komodit uložených v posklizňových halách a skladech obilovin.

Sledování teploty ohlídá vše

Nejde o využívání elektronických plašičů, jež by odpuzovaly hlodavce, vyvrací Novák laické představy o nasazení moderní techniky. „Jedná se o boj se skladištními škůdci, jakými jsou třeba pilous nebo lesák,“ řekl Deníku. Elektronika sice tyhle brouky nezažene, ale jejich řádění umí odhalit v samém počátku; současně upozorní na přesné místo, kde je třeba zasáhnout. „Problém ukáže změna teploty,“ konstatoval Novák.

Ve skladech se používají chytré senzory napojené na síť IoT neboli internet věcí – a mobilní aplikace poskytuje data zemědělcům, vysvětlil Adam Zlotý ze společnosti CleverFarm, která systém pro „digitální zemědělství“ Asturu dodala. S tím, že vedle škůdců lze takto předcházet i dalším rizikům: plísňovým chorobám nebo přehřívání, jež může vést až k samovznícení.

Ilustrační foto.
Palivové dřevo kvůli kůrovci zlevnilo, pelety ne. Proč ceny neklesnou?

Teplotu ve skladech zemědělci sledovali i v minulosti. Nahrazení klasických teploměrů 17 tyčovými senzory hlídajícími uskladnění sedmi tisíc tun pšenice, šesti tisíc tun sladovnického ječmene a 800 tun hrachu nicméně přineslo velkou změnu. Novák upozornil, že pokud se dříve objevil problém v části skladované úrody, nedalo se určit, kde přesně. „Museli jsme investovat nemalé částky na ošetření celé partie,“ konstatoval. Nově zemědělci dostávají přesné informace o stavu aktuálním i budoucím – algoritmy aplikace totiž umějí i předpovídat vývoj – a tak je jasné, jak a kde zakročit.

Ochranu před škůdci oceňuje i Ondřej Bačina, jednatel farmy Agrossyn z Klíčan na Praze-východ. „Do jedné partie ozimé pšenice jsme nainstalovali tyčový senzor, abychom si vyzkoušeli jeho potenciál. Po třech týdnech nás aplikace upozornila, že se začala zahřívat jedna vrstva – a my nevěděli, proč,“ připomněl první zkušenost, kdy se odebráním vzorku podařilo včas odhalit usídlenou kolonii pilouse černého. Pomohlo okamžité pročištění a provzdušnění napadené části. Přínos? Nižší škody i náklady na nápravu.

Řešení i pro stará sila

Chytré systémy se mohou uplatnit i ve starších silech, jež svému skladovacímu účelu dobře slouží, ale nejsou vybaveny moderními technologiemi. Tyčové senzory se pro ně sice nehodí – lze je ale rychle zmodernizovat pomocí provazových senzorů, připomněl Adam Zlotý ze společnosti, jež tato řešení vyvíjí. „Sledováním odchylek v naměřených hodnotách upozorní například na roztoče nebo zavíječe, kteří dokážou udělat v obilí pořádnou paseku,“ konstatoval.

Z hejtmančiny návštěvy Bratislavského samosprávného kraje.
Ve stopách hejtmanky mají jet do Bratislavy i středočeští senioři

Příklady fungujícího „chytrého zemědělství“
Vedle hlídání úrody, jež si pochvalují například představitelé zemědělských podniků Astur či Agrossyn, mají senzory využívající síť internetu věcí IoT v zemědělství i mnohem rozsáhlejší uplatnění:
- Velkostatek v Tetíně na Berounsku využívá senzory sledující počasí na různých částech obhospodařované plochy, což umožní lépe organizovat práce; plánuje zavedení teplotních senzorů do sena, tyčových senzorů do uskladněného obilí, senzory vlhkosti na jatka i elektronické sledování dobytka na pastvině
- Družstvo Březina nad Jizerou na Mladoboleslavsku elektronicky sleduje pohyb své techniky, ale i další veličiny: parametry chodu stroje či třeba množství posekané plodiny; také používá na IoT napojené teplotní senzory hlídající úrodu či „chytré“ meteostanice
- Jako analytický i kontrolní nástroj využívají některé podniky družicové snímkování terénu – vyhodnocení nahrazuje nutnost zdlouhavě a pravidelně objíždět obhospodařované plochy – či k podobným účelům monitorování situace půdními a porostovými senzory

Zdroj: archiv Deníku

Ilustrační foto
O boji o vodu poučily poznatky výzkumníků i zkušenosti z vyschlé obce