Česká společnost ornitologická připomíná, že od pátku do neděle, tedy 5.–7. ledna, vyhlašuje již šestý ročník Ptačí hodinky: zimního sčítání ptáků nejen na krmítku (což bývá nejběžnější), ale klidně na zahradě, na balkonu nebo i kdekoli jinde. Za ornitologickou společnost na to upozornila Dita Hořáková.

„O titul nejčastěji pozorovaného ptáka se pravděpodobně opět utkají sýkory, vrabci a kosi. S čím dál teplejšími zimami ovšem v Česku zimují i druhy, které dříve odlétaly na zimoviště do Středomoří,“ poznamenala. Praha pak je trochu svébytná: ve srovnání s jinými regiony zde bývají výrazně častěji hlášeni holubi; hojnější je zde ale také třeba výskyt strak či havranů.

Nepoznat některý druh není ostuda

Koordinátorka Ptačí hodiny Eliška Konopáčová z ornitologické společnosti odkazuje na web ptacihodinka.cz, jehož prostřednictvím se každý snadno může podělit o vlastní pozorování, pokud se mu podaří v době od pátku do neděle vyhradit si hodinu na pozorování ptáků z jednoho místa. Web současně nabízí poučení, jak podle vyobrazení rozeznat nejběžnější druhy. K dispozici jsou třeba i srovnávací infografiky. Stačí pohlédnout – a hned je jasno, jak například odlišit čížka lesního od zvonka zeleného.

Pokud se přece jen některého opeřence určit nepodaří, Konopáčová radí, co s tím: pak je třeba zaznamenat „neznámý druh“. To prý nevadí. „Je zcela v pořádku přiznat, že nějaký druh nepoznám, než riskovat, že jej určím špatně,“ poznamenala Konopáčová. A upozorňuje, že cenný je i případný poznatek, že během hodinového pozorování nebylo vidět ani peříčko: žádný pták se neobjevil. I to má při vyhodnocení pozorování svoji hodnotu.

Důležité je také vědět, jak pozorované ptáky evidovat. Nesčítáme je, abychom stejného návštěvníka krmítka při opakovaných příletech nezapočítali vícekrát, ale pro každý druh evidujeme vždy nejvyšší počet spatřený v jeden okamžik. „Vidíme například tři sýkory modřinky, za chvíli je jich tam šest a po chvíli už jen jedna? Zapišme si u modřinky šestku,“ vysvětluje koordinátorka Konopáčová. Zapisujeme však všechny ptáky: nejen ty, kteří přistanou, ale i ty, co přeletí. Zdá se to komplikované? Kdepak: evidenci zvládnou i menší děti. Loni se pro Ptačí hodinku nadchlo v Praze 2215 pozorovatelů; ve středních Čechách jich bylo dokonce 5658.

Nejsledovanějších ptáků přibylo

Pro změnu výsledky vánočního kola Živé zahrady představil ve středu 3. ledna Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Ochranáři divoce žijící zvířata na zahradách sledují společně s veřejností již od roku 2004. „Nyní se nejčastěji na zahradách vyskytl kos těsně před koňadrou a modřinkou,“ poznamenal Stýblo.

Upřesňuje, že zimní kola Živé zahrady se tradičně konají během vánočních svátků – a na rozdíl od květnových kol se zaměřují výhradně na ptáky. V tomto případě jde vlastně o klání registrovaných účastníků (přihlášených prostřednictvím webu zivazahrada.cz/soutez/prihlaska), přičemž pozorovatelé dlouhodobě soutěží o titul Živá zahrada. Nejde však jen tak o nějakou hru: od laiků se takto daří získávat údaje, které mohou využít vědci či je lze uplatnit v praktické ochraně přírody.

„Nejčastěji pozorovaným druhem se opět stal kos černý. Vyskytl se na 95 procentech všech soutěžních zahrad (což je o pět procent více než předloni). Sýkora koňadra je na tom prakticky stejně – byla na 94 procentech zahrad (vloni šlo o 85 procent). Na třetím místě se umístila sýkora modřinka – byla viděna na 90 procentech zahrad (vloni 80 procent),“ připomněl Stýblo pomyslné stupně vítězů.

Upozornil také na nadějná čísla týkající se zvonka zeleného. Zatímco ještě před 12 lety byl viděn na 70 procentech sledovaných zahrad, předloni to byla už jen třetina (34 procenta). K posledním vánočním svátkům se pak váže údaj 38 procent. „V příštích letech se ukáže, zda u populace zvonka došlo vloni k nějaké změně k lepšímu – či je to jen náhodný výkyv,“ poznamenal Stýblo.