Kliknutím zvětšíteLidé s tímto druhem trestu ve Středočeském kraji jsou. Za loňský rok bylo takto odsouzených rovných 30. V posledních letech se počet odsouzených k domácímu vězení pohyboval od 25 do 30.
NÁRAMEK ZNAMENÁ SPOLEHLIVĚJŠÍ KONTROLU
Co od novinky čeká probační a mediační služba? „V praxi bude zavedení znamenat spolehlivější možnost kontroly odsouzeného i lepší ochranu oběti. Pro probační úředníky to znamená úsporu práce na namátkových kontrolách, své síly a kapacitu budou moci věnovat výchovné práci s pachateli a pomoci obětem,“ řekla k chystané novince Kristina Labohá, mluvčí Probační a mediační služby České republiky.
Výsledkem by měla být řada pozitivních změn jak pro samotné odsouzené, tak i pro společnost; vězni by tak neměli tímto trestem ztratit kontakt s rodinou a okolím a mohli by nadále pracovat – a třeba tak splácet své dluhy či zaplatit odškodnění oběti trestného činu, vysvětlila. „Právě narušené rodinné a sociální vazby jsou jedním z důvodů vysoké recidivy,“ podotkla.
Trest domácího vězení má i pozitivní ekonomické hledisko. „ V neposlední řadě šetří také stát náklady na provoz věznic a budování nových. Podle předběžných propočtů by i po nasazení náramků měly být náklady na trest domácího vězení podle odhadů asi pětkrát nižší než náklady spojené se dnem stráveným ve vězení,“ vysvětlila Kristina Labohá.
PROČ SE DOMÁCÍ VĚZENÍ NEVYUŽÍVALO ČASTĚJI?
Pokud je ale trest domácího vězení prospěšnější jak pro odsouzené, tak i pro stát, proč se nepoužívá častěji? Problém byl zatím v tom, že elektronické náramky se dosud nepoužívaly a kontrola výkonu trestu byla o poznání těžší, což by se nyní mělo změnit. „Jako jeden z důvodů je uváděna i skutečnost, že soudy požadují možnost lepší a spolehlivější kontroly nad odsouzeným. Tento požadavek by mělo naplnit právě zprovoznění elektronického monitorovacího systému,“ uvedla Kristina Labohá.
Alternativní tresty, včetně domácího vězení, považuje za potřebné také Lenka Ouředníčková, ředitelka služeb neziskové společnosti Rubikon Centrum, která pomáhá propuštěným vězňům s návratem do společnosti. „Výkon trestu odnětí svobody by měl být ukládán pouze pachatelům, u kterých náprava na svobodě selhala a nebo jsou vysoce nebezpeční společnosti,“ řekla Lenka Ouředníčková.
VĚZENÍ JE FINANČNĚ NÁKLADNĚJŠÍ
Zmiňuje také ekonomickou stránku vězení, které pro společnost není vůbec levnou záležitostí. „Trest odnětí svobody je velmi nákladný, stojí daňové poplatníky za jednu osobu a jeden den cca 1200 korun,“ uvedla.
Problémem je také recidiva. Podle statistiky, kterou Lenka Ouředníčková uvádí, je recidiva propuštěných kolem 70 procent – sedm z deseti propuštěných se do vězení vrací.
Hovoří také o jevu, kterému se říká prizonifikace. „Důvodů této nepříznivé situace je celá řada, určitě mezi tyto důvody patří i to, že pobyt ve vězení má pro trestané osoby negativní dopad – ztrácejí kontakt s okolím, schopnosti se postarat o každodenní záležitosti včetně starosti o své děti a blízké, mají omezené možnost splácet své pohledávky vůči věřitelům, komplikuje se jejich vstup na trh práce a podobně,“ vysvětlila.
Podle ní jsou v dlouhodobě přeplněných věznicích lidé, u kterých by se mohla resocializace odehrát na svobodě. „Příkladem jsou ti, kteří neplatí výživné – zde je markantně vidět, že pobyt ve vězení možnosti výživné splácet rozhodně nezvyšuje. Výhodou alternativních trestů včetně domácího vězení je, že odsouzení mohou pracovat a plnit své závazky, z druhé strany je nad nimi zajištěn potřebný dohled a ochrana společnosti,“ uvedla Lenka Ouředníčková.
9
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
