Řadu astronomických zajímavostí kolem slunovratu a podrobností o přírodních zákonech se zájemci mohou v pátek dozvědět v areálu hvězdárny v Ondřejově, jejíž tým si slunovrat bude připomínat u skulptury nazvané Od slunovratu ke slunovratu,“ připomněl ve čtvrtek Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. „Akce je i pro veřejnost,“ konstatoval. „Místo v arboretu – v historické části původní hvězdárny u Muzea Vojtěcha Šafaříka – je volně přístupné; navíc tam budeme připraveni s odborným výkladem,“ doplnil podrobnosti. S tím, že přijet se do Ondřejova podívat má smysl hlavně v případě jasného počasí.

Žulový objekt Zdenka Hůly inspirovaný slunovratem, vysoký 260 cm, počítá s účinkem pronikajícího slunečního paprsku právě v době letního i zimního slunovratu a jarní i podzimní rovnodennosti. „Skulptura má jeden vertikální řez a tři horizontální zářezy. V místech, kde se setkávají, pronikne sluneční paprsek otvory v křížení v pravé poledne v den, kdy nastává začátek dalšího ročního období,“ přiblížil Suchan astronomické souvislosti uměleckého díla. V den letního slunovratu 21. června 2019 nastává pravé poledne ve 13 hodin 1 minutu a 44 sekund středoevropského letního času.

Letní slunovrat 21. června
Slunce dosáhne na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu, vstoupí do znamení Raka a severní polokoule Země se nejvíce přikloní ke Slunci.
Nastává nejdelší den, Slunce u nás setrvá 16 hodin a 22 minut nad obzorem a pro letní noc zbývá jen 7 hodin a 38 minut. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí: trvá jen astronomický soumrak a nenastává skutečná astronomická noc.
Na obratníku Raka Slunce projde nadhlavníkem, naopak na severním polárním kruhu nezapadne ani o půlnoci a bude se pomalu posouvat nad severním obzorem. Toto pověstné půlnoční Slunce bychom mohli zahlédnout i od nás, pokud bychom se o půlnoci dokázali vznést nad krajinu do výšky „jen“ 280 kilometrů.
Datum letního slunovratu nepřipadá vždy na 21. červen, ale může se měnit: jednak vlivem přestupného roku, jednak v důsledku drobných změn zemské dráhy – a roli také hraje 400letý cyklus v našem řehořském kalendáři.
Zdroj: Pavel Příhoda, Astronomický ústav Akademie věd ČR

Den záchranářů na Masarykově náměstí v Říčanech.
Děti si mohly zkusit, jak dostat ven lidi z vraku
 Památník Karla Čapka na Strži nedaleko Staré Huti u Dobříše.
Boj o vedení Čapkova památníku zůstává v centru pozornosti