Na toto téma se proto 
v úterý odpoledne v Milíně na radnici uskutečnila schůzka starostů dotčených obcí, zástupců občanských sdružení, osadních výborů, zástupců Středočeského kraje, státního podniku Diamo a firmy Ekoinvest, která mokrou metodou už roky likviduje například odval číslo 16 u Bytízu (o hlučnosti tohoto provozu by mohli vyprávět obyvatelé Hájů…)

Nyní se ale nejvíce jedná o „patnáctce" mezi Brodem a Lešeticemi, kde o kamenivo usiluje firma Ekototalbau. Ta podle názorů všech protestujících nemá zájem na ničem jiném, než na zisku. Její metoda těžení se jeví jako neekologická, prašná, z celkového pohledu zdravotně závadná.

Se záměrem firmy Ekototalbau těžit z odvalu číslo 15 hlušinový materiál po hornické uranové činnosti pro výrobu tříděného kameniva Rada města Příbrami nesouhlasila již v srpnu loňského roku, kdy k záměru město vzneslo zásadní výhrady.

„S vypořádáním našich námitek nesouhlasíme. Jsme toho názoru, že nebyl dostatečně posouzen vliv záměru na pohodu bydlení, na dopravní zátěž dotčených komunikací, nebyl doplněn a vyhodnocen zoologický průzkum tak, jak město Příbram požadovalo a nebyla navržena žádná opatření k ochraně cyklostezky," zopakoval při schůzce důvody nesouhlasu radních starosta Jindřich Vařeka.

Ze zákona musí být k záležitosti ohledně plánované těžby a úpravy kameniva 
z odvalu šachty číslo 15 Ministerstvem životního prostředí ČR uspořádáno veřejné projednávání. Bližší informace o jeho konání ale radnice ještě nezná.

Posudek si příznivce nezískal

Starosta Milína Pavel Nekl na schůzce připomněl, že 25. července uplyne měsíční lhůta, kdy se všichni zúčastnění mohou vyjádřit 
k odbornému posudku 
o odtěžení šachty číslo 15. „Měli bychom dát prostor odborníkům, máme tady zástupce Diama, kteří nám jistě sdělí svoje stanovisko," uvedl schůzku milínský starosta a předal slovo zastupitelce Lešetic Radce Buchové.

Ta opakuje, že se na nesouhlasném stanovisku obce oproti minulosti nic nemění. „Lešetice a Brod jsou haldě číslo 15 velmi blízko. V okolí je spousta jiných hald, které by se daly využít. Nesouhlasíme s vypořádáním podmínek, které zpracovatelka posudku paní Žídková uvádí. Nejsou dobře vykomunikovány. Těžba by nás zasáhla víc, než je v posudku napsáno," je přesvědčená zastupitelka Lešetic.

Účastníci setkání připomínkovali kvalitu posudku. „Těžko můžeme věřit posudku, který obsahuje chyby a odpovědi na naše konkrétní otázky jsou vyhýbavé a nejednoznačné," podotkl Petr Štěpánek z Osadního výboru Brod, jehož přišel podpořit i obyvatel osady Josef Hovorka. Poukazují nejen na ohroženou kvalitu života, ale i na výskyt vzácných druhů živočichů. 


„V katastru Brod u Příbramě byl zjištěn zvláště chráněný druh slepýše křehkého a ještěrky obecné. Dále 
z údajů ve zjišťovacím řízení se v dané lokalitě může vyskytovat také zvláště chráněný krkavec velký. Výskyt chráněných druhů je zjištěn i v projektovém záměru, těžko se můžeme ztotožnit 
s závěry odborníka, kdy hlavním zájmem všech je ekonomický zisk, který
v tomto projektu není popsán," argumentovali.

„Dále na jižní patě suťového kužele odvalu číslo 15, 
u obce Lešetice, byl prokázán reprodukční výskyt skokana hnědého, skokana štíhlého a čolka obecného. Je tedy absolutně nerelevantní tvrdit, že daná činnost nezničí zmíněné živočichy a zmíněné lokální biocentrum," doplnili. Nutno dodat, že zoologický průzkum nebyl uskutečněn.

Koncepce zohlední i zájmy lidí

Zásadní nyní je postoj Diama. Ředitel příbramského odštěpného závodu Zbyněk Skála zopakoval, že smlouva s Ekototalbau nehrozí, i když zájemce o kamenivo už do své snahy investoval několik set tisíc korun.

„Nicméně jsme tady za státní podnik, tedy za strategii státu. Ten má zpracovanou nějakou surovinovou koncepci a my jako hospodáři počítáme do budoucna s ekonomickým a ekologickým využitím zdrojů. Počítáme s přepočítáním zásob, počítáme s tím, že materiál, který tady je, budeme nadále zpracovávat," řekl Zbyněk Skála.

Tím rozsvítil další otazník, zda vůbec obavy lidí a protesty mají do budoucna nějaký smysl. Jak chce Diamo přesvědčit obyvatele o neškodnosti těžby?

„Máme připravenou strategii, jejíž součástí bude 
v neposlední řadě také bilance společenských zájmů, nejen hospodářských. Snažíme se hledat argumentaci, na základě které bude možné kamenivo z hald odtěžit," řekl vedoucí vývojových programů Diama Pavel Rychtařík.

„Víme, že některé odvaly nebude možné využít, jako například u Památníku Vojna, který dokresluje atmosféru místa, některé by zas mohly být zajímavé z hlediska přírodovědného. Na základě všech potřebných informací, které ještě nemáme sebrány, předpokládáme, že první varianta koncepce, z níž vyplyne, 
o které haldy je do budoucna zájem a z jakých důvodů, by měla být vyhotovena ke konci roku," dodal.

Veřejnost se může zeptat odborníkůOtázky na tělo odborníkům ohledně technologií zpracování kameniva může veřejnost pokládat při projednání v příbramské sokolovně, které se koná 26. července od 15 hodin.

Čtěte také: Kauza uranové haldy u Příbrami spěje do závěrečné fáze