Ukazují to údaje Všeobecné zdravotní pojišťovny (která je v rámci republiky největší, nejrozšířenější a bez konkrétního zaměření na vybranou skupinu klientů), zveřejněné při příležitosti sobotního Světového dne diabetu. Podle údajů mluvčího pojišťovny Vlastimila Sršně se s cukrovkou léčí každý desátý pojištěnec.

Celkem loni šlo o 571 tisíc klientů (o 30 tisíc víc než před pěti lety), přičemž celorepublikově výdaje na léčbu atakují hranici osmi miliard korun, když za posledních pět let stouply o 1,3 miliardy. „Největší část nákladů, skoro 70 procent, jde na léky na recept,“ konstatoval Sršeň.

Potěšující jsou v té souvislosti alespoň zjištění lékařů, že se všeobecně zlepšuje kázeň pacientů při jejich užívání – a také ochota lidí respektovat určená omezení včetně diety a pravidel životosprávy. Z celkových výdajů, jež se loni vyšplhaly na 7,79 miliardy, připadlo přes 4,6 miliardy korun na léky na recept a přes 2,2 miliardy na lékařské výkony. „Zbylé náklady byly například na různé zdravotnické pomůcky či na pobyt v lázních,“ upřesnil Sršeň.

Upozornil na to, že nejvíce pacientů z řad klientů eviduje pojišťovna ve Středočeském kraji (loni 66 121) a v Praze (60 358). To sice nepřekvapí, když v rámci republiky jde o nejlidnatější regiony – avšak i podíl diabetiků na celkovém počtu obyvatel je nadprůměrný. Navíc zde v posledních letech došlo k nejcitelnějšímu navýšení: ve Středočeském kraji za pět let přibylo 9,27 procenta léčených pacientů, v hlavním městě dokonce 9,76 procenta. Celorepublikový průměr je téměř poloviční: 5,56 procenta.

„Kromě Moravskoslezského kraje zaznamenaly všechny kraje od roku 2015 nárůst nemocných, nejvíce pak v Praze a ve Středočeském kraji,“ potvrzuje Sršeň. Důvodem odlišnosti metropolitního regionu může být jiný životní styl včetně nedostatku pohybu, ale s vyšším množstvím spěchu – a omezené možnosti obyvatel stravovat se jako samozásobitelé z vlastních zdrojů. Někdy se zmiňuje i možnost lepšího screeningu s odhalením většího podílu pacientů, kteří prozatím zůstávají bez obtíží, nicméně takováto zjištění stoupají v ordinacích praktických lékařů po celé republice. Podobně jako třeba v případě nádorových onemocnění bývá zmiňován také paradox kvalitní lékařské péče, kdy se lidé dožívají vyššího věku, a tak se nemoc může spíše projevit.

S cukrovou se mohou pojit závažná onemocnění, přičemž to zdaleka nejsou jen známá „diabetická noha“, poškození tkání, jež může vést až k amputaci končetiny, nebo neuropatie, jíž prezident republiky vysvětluje své problémy s chůzí. Diabetes mohou provázet třeba také selhání ledvin, problémy s očima i onemocnění srdce a cév.

Za rizikové faktory se označuje především genetická výbava; výskyt cukrovky v rodině – a zvlášť přímo u vlastních rodičů – je skutečně důvodem k tomu mít se na pozoru. K dalším se řadí nadváha a obezita (obzvláště hromadění tuku v oblasti břicha), malá pohybová aktivita i nezdravé stravování. A rovněž zmiňovaný vyšší věk a s ním související další přidružená onemocnění.

V rámci prevence lékaři doporučují především pravidelný pohyb, zdravou stravu, nekouření a vyhýbání se stresovým situacím. Řady lidí se týká rovněž rada snažit se snížit svoji hmotnost.

Vývoj počtu klientů VZP s cukrovkou

Region Pacientů v roce 2015 Pacientů v roce 2019 Nárůst
Středočeský kraj 60 512 66 121 9,27 procenta
Hlavní město Praha 54 991 60 358 9,76 procenta
Česká republika 541 175 571 244 5,56 procenta

Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna