Na celém světě je přitom uznávanou vzpomínkou na stávku před sto devíti lety, kterou chtěly newyorské švadlenky prosadit volební právo žen. Poprvé se MDŽ slavilo o tři roky později ve Spojených státech amerických a dalších zemích, například v Německu nebo Dánsku. Od sedmdesátých let minulého století je dnem mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.

Přestože si MDŽ u některých zachoval ještě nádech minulého režimu, tradice obdarovávání květinou, zdá se, nevymřela. To potvrdila také Aneta Novotná, majitelka mladoboleslavského květinářství, u níž karafiáty k 8. březnu kupují hlavně muži středního věku. Nicméně tehdejší oslavy má dosud v živé paměti Jiří Šíma z Mladé Boleslavi, který se na jejich přípravě také aktivně podílel. „Celý život jsem pracoval v nářaďovně zdejší automobilky. A nebyl by to u nás 8. březen, kdyby se všechny ženy nesešly v zasedací místnosti a nepřivítali by je straničtí a vedoucí pracovníci," vzpomíná Jiří Šíma.

Každé ženě nadřízení poděkovali za odvedenou práci a za to se jí dostalo sladkého pohoštění.

Čtěte také: Šťastný konec! Čížovka se po letech otevřela

Kolegové v kanceláři by zapomněli i na manželky

„Většinou to bylo ve formě zákusků, kávy, případně chlebíčku," vyjmenoval Jiří Šíma. Každá žena také dostala malou pozornost, například ručník, mýdlo či květinu.

„Zajímavé ale bylo, že obsluhu v zasedací místnosti měli na starosti výhradně muži, což přispívalo nejen k oboustranné spokojenosti, ale i k dobré náladě," popsal Jiří Šíma a hned dodal, že někteří muži slavili poté i doma.

Jeho slova potvrzuje i manželka Anna Šímová, která byla zaměstnaná v kanceláři mladoboleslavské automobilky. „Když se kolegové zdrželi v zaměstnání déle, občas jsme jim museli připomenout, že je doma čeká další slavení s manželkami," přidala úsměvnou historku Anna Šímová, která se na oslavu MDŽ vždy těšila. A protože šlo o společenskou událost, dala si záležet i na výběru slavnostního oblečení. „V kanceláři našeho oddělení tehdy pracoval jen jeden muž a my jsme si ho hýčkaly. Nicméně gratulovat nám 8. března chodili i muži z ostatních oddělení," řekla Anna Šímová s tím, že kolegové je obdarovávali čokoládami, někteří donesli i lepší bonbony.

Čtěte také: Nymburská radnice poprvé vyvěsí vlajku pro Tibet

Podobný scénář si pamatuje také Jaroslava Kalousová, která léta pracovala v Železničních opravnách a strojírnách Nymburk (ŽOS). Zaměstnankyně z celé fabriky končily už v 10 hodin dopoledne a hromadně se pak přesunuly do sálu v Národním domě. Právě tady proběhla oficiální část oslav s projevy a občerstvením," vzpomněla Jaroslava Kalousová. A právě až po této oficiální části dostali povolení ke vstupu také muži. Pak už volné zábavě nic nebránilo.

Akce, které byly tradicí v ŽOS Nymburk, se Jaroslavě Kalousové zapsaly do paměti. „Hrála u nás živá kapela a často přijížděli i umělci z Prahy. Nezapomenutelným zážitkem pro mě bylo, když jsem jednou celý večer seděla vedle zpěvačky Yvetty Simonové a zpěváka Milana Chladila," pochlubila se seniorka.

Další pamětníci, které Deník oslovil, se shodují na tom, že svátek patřící ženám se s přibývajícími hodinami a stoupající hladinou laciného alkoholu v krvi postupně stával spíše svátkem mužů.

Kytka pro maminku

Na osmého března se těší ale také majitelé květinářství. Například obchod Malvíny Hrdé z mělnické Svatováclavské ulice doslova kvete. Vedle tulipánů si tam lidé vybírají narcisky, frézie nebo oblíbené primulky v květináčích. „Vloni byl o MDŽ větší zájem než o sv. Valentýna. Překvapilo mě, že chodilo i dost chlapců kolem patnácti let, kteří kupovali kytičky pro své maminky," podotkla Malvína Hrdá, podle níž zákazníky tradiční karafiáty, příliš nelákají.

Jaroslav Hobík, který má květinářství na náměstí Karla IV., ale říká, zájem o karafiáty trvá. „V poslední době je lidé kupují hlavně z hecu nebo z recese. Například jedna místní firma si u nás objednala sedmdesát rudých karafiátů," vysvětlil zahradník, který si dobře pamatuje, jak se na květiny před rokem 1989 stály fronty. „Bylo to jak za války na chleba, prodalo se úplně všechno. Tulipány a narcisky byly vždycky, karafiáty se musely objednávat a anturie a růže ty šly tak akorát na parlament," připomněl tehdejší dobu. Také podle něj MDŽ v posledních letech přeskočilo sv. Valentýna. „Navštěvují nás dokonce i malé děti, kteří svým maminkám kupují především barevné petrklíče, dodal zahradník.

Čtěte také: Rozhlasy už šíří novinky většinou jen na vesnicích