Přispět k tomu, aby se krajští úředníci chovali k lidem slušně, působit coby jakýsi nárazník mezi krajským úřadem, samosprávou a občanem – a mírnit spory tam, kde se lidé sami nedokážou domluvit. Vystupovat jako člověk, který – pokud o to bude zájem – může uplatnit selský rozum tam, kde vítězí emoce, a dát impuls k tomu, aby se znesvářené strany smířily.

Tak Deníku představil své poslání Jiří Švadlena, když se předloni na jaře stal středočeským ombudsmanem. „Nemám pravomoc nějaké rozhodnutí změnit, ale mohu upozornit kontrolní orgány, čemu je třeba věnovat pozornost, nebo se snažit smířit strany sporu,“ konstatoval ke své roli.

Debaty od samého počátku

Hned po jeho nástupu se proti zřízení nové funkce postavila tehdejší opozice, poukazující na to, že podobného úředníka jiné kraje nemají. „Nesmyslný a nehospodárný krok,“ ohrazoval se například Martin Kupka (ODS), který je dnes statutárním náměstkem hejtmanky.

S tím, že jestliže v rámci odboru kontroly působí oddělení stížností, peníze určené na činnost ombudsmana by bylo mnohem užitečnější využít na projekty ve školství nebo zdravotnictví, konstatoval Kupka. Netajil názor, že funkci tehdejší hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová vytvořila přímo pro stranického kolegu z ANO poté, co po komunálních volbách opustil post místostarosty Benešova.

Na tomto přesvědčení se nic nemění ani dnes, naznačila Deníku nynější hejtmanka Petra Pecková (za STAN). Švadlena však po svém nástupu Deníku zdůrazňoval, že jako ombudsman vyšel z výběrového řízení, do kterého se přihlásil proto, aby kraji pomohl svými letitými zkušenostmi z jednání s lidmi. „Já ten plat nepotřebuji,“ řekl Deníku nový ombudsman – tehdy 65letý – s tím, že má příjmy z podnikání, a navíc je starobním důchodcem.

Za moc peněz málo muziky

Na konci loňského roku krajský ombudsman z úřadu odešel. „Pracovní poměr ukončil k 31. 12. 2020,“ sdělila Deníku hejtmanka Pecková. A netají se tím, že srovnání typu cena/výkon ji neuspokojilo.

„Měsíční mzda byla kolem 56 tisíc korun bez odměn. Odměny za prosinec 2019 a leden 2020 činily pokaždé 45 tisíc korun, takže plat byl stotisícový. K tomu ještě příspěvek na ošatné ve výši 4000 korun ročně a služební automobil s možností užívání i pro osobní účely,“ uvedla k výdajům, které považovala za zbytečné. „Navrhla jsem panu ombudsmanovi přeřazení za standardní úřednický plat na oddělení stížností. To odmítl a na vlastní žádost ukončil pracovní poměr,“ uvedla.

Pecková také připomíná, že sama má 16leté zkušenosti s přípravou televizního pořadu Občanské judo, kdy hájila práva a zájmy občanů a spolupracovala s ombudsmany České republiky. Proto požádala o předložení zprávy o činnosti krajského ochránce práv. „Výroční zpráva čítala 1,5 strany formátu A4. Sám inženýr Švadlena v ní uváděl, že se jednalo většinou o dlouhodobé kauzy, které nemohl příliš ovlivnit,“ sdělila Pecková.

Loni navíc přišla pracovní neschopnost, od února do dubna, a covidové období, kdy se občané na ombudsmana neobraceli, dodala hejtmanka, jak se působení krajského ochránce práv vytratilo.

Pohled hejtmanky na ochranu práv občanů

- Ke své činnosti někdejší ombudsman kraje uvedl v bodech 16 případů, které řešil. Jen dva případy byly částečně vyřešeny. V ostatních se jedná o letité soudní spory nebo správní řízení.

- Svoji agendu vedl krajský ombudsman samostatně a nikomu ji nepředal. Proto neexistuje žádné podrobnější posouzení kauz a nápravných opatření.

- Zájmy občanů Středočeského kraje hájí hejtmanka a deset dalších radních, na které se mohou občané kdykoliv obrátit jako na zástupce samosprávy – a také to činí. Současně má krajský úřad oddělení stížností a rovněž existuje institut veřejného ochránce práv České republiky, na kterého se mohou obrátit občané odkudkoliv.

Zdroj: Petra Pecková, hejtmanka Středočeského kraje