O chystané modernizaci systému pro bezpečné a přesné přiblížení strojů na letiště v noci nebo za zhoršených povětrnostních podmínek, což má snížit riziko nehod a zvýšit bezpečnost pilotů i personálu, informovalo ministerstvo obrany v souvislosti se změnou na letišti 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. Tam byl nový systém přesného přístrojového přiblížení ILS/DME instalován jako první; již úspěšně prošel vojskovými zkouškami a byl uveden do ostrého provozu. Nyní přichází na řadu montáž v Čáslavi.

Ferrari v policejních barvách.
VIDEO: Řidiče má na dálnicích ukáznit ferrari zabavené zločincům

Přístrojové navádění, kdy pilot dokáže se svým strojem bezpečně „sednout“ bez toho, že by viděl okolní prostředí, není v letectví novinkou. Používá se již bezmála tři čtvrtě století: od roku 1949. Nejen za zhoršených podmínek; pilotům poslouží i jako spolehlivý průvodce na letišti, kde přistávají poprvé. Pilot Petr Dřevecký ze sekce rozvoje sil ministerstva obrany vysvětluje: „Jako pilota mě dovede do takové výšky, kdy už svýma očima vidím přistávací dráhu či světelná návěstí.“ I on potvrzuje, že tento systém slouží pilotům rovněž za přímé viditelnosti. „Používají ho například pro neznámá letiště, kde letí poprvé. Zaručuje, že se nesrazí s překážkami,“ poznamenal Dřevecký.

Ani systémy označované jako ILS/DME (Instrument Landing System/Distance Measuring Equipment, tedy přibližovací majáky a měřiče vzdálenosti) není ničím neznámým: na kbelském letišti slouží od roku 1997, v Čáslavi byl zaveden o rok později. Nyní však končí technická životnost zařízení a je potřebná jeho výměna za dokonalejší. Systém jihokorejského výrobce Mopiens série 500 CAT I bude splňovat požadavky ICAO – Mezinárodní organizace pro civilní letectví.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.

Instalace si vyžádá stavební úpravy včetně vybudování nového napájecího přívodu, jež však nepřinášejí zásadnější omezení provozu. Úplně přestat létat je třeba jen na několik dnů. To se v Náměšti podle velitele tamní základny Rudolfa Straky navíc podařilo naplánovat podle potřeb fungování základny: na víkendové dny. Právě zřetel k tomu, aby omezení provozu trvalo co nejkratší dobu, vedl k plánování pořadí montáže na jednotlivých letištích. Neplatí tedy, že se jako první nahrazují nejstarší zařízení. Celkové náklady pro čtyři armádní letiště (vedle Náměšti, Čáslavi a Kbel jde ještě o Pardubice; se vzdáleným monitoringem činnosti všech těchto systémů z Olomouce) včetně prvotního výcviku personálu dosáhnou 166 milionů korun.