Deníku to v pátek sdělila Zuzana Musilová z České zemědělské univerzity. Právě její fakulta životního prostředí organizuje českou část celosvětového projektu, který vstupuje už do 54. ročníku.

Celorepublikově se na čtyři sta počtářů vypraví na návštěvu sedmi stovek lokalit. Střední Čechy hrají roli velmi významnou – vždyť pro vodní ptactvo jde o zemi zaslíbenou. Fanoušci pozorování přírody dobře vědí, že se jím lze pokochat nejen u Vltavy, Berounky či Labe, ale také v některých lokalitách u Sázavy, Jizery, Cidliny nebo Litavky. Mokřadní druhy lze v hojné míře vídat i v oblastech hned několika rybničních soustav, stejně jako u přehrad či třeba zatopených pískoven.

Výsledky sčítání přinesou důležité informace o zimování vodních ptáků, cenné i možností porovnat aktuální poznatky se zjištěními z minulých let. „Pomáhá také hodnotit účinnost chráněných území soustavy Natura 2000,“ připomněla Musilová režim takzvaných ptačích oblastí.

Není bez zajímavosti, že ačkoli se Natura 2000 v rámci Evropské unie považuje za klíčový prvek pro ochranu druhů a stanovišť, české výzkumy ukazují, že pro zimující populace vodních ptáků má tato síť chráněných území význam spíše podružný. Řada druhů (zvláště těch živících se vodními bezobratlými) volí k zimování spíše lokality, jež do sítě chráněných území nespadají.

Loni se při sčítání objevilo 64 druhů ptáků s výraznou početní převahou plovavých kachen a racků. Poměrně hojní jsou také ptáci, jež kvůli způsobovaným škodám neradi vidí rybáři i zemědělci: rybožraví kormoráni, volavky či morčáci nebo býložravé husy. Letošní sčítání se zaměří nejen na počítání opeřenců, ale nově i na monitoring znečištění životního prostředí plastovými odpady.