V kraji si pacienti chválí nemocnici v Benešově. Ale Praha je Praha

Střední Čechy – V rámci celostátního porovnávání středočeské nemocnice nebodovaly. A i ty pražské (kde se rovněž léčí řada obyvatel kraje) se na rozdíl od minulosti ocitly trochu víc ve stínu vzdálenějších regionů. Tak se jeví letmý pohled na čerstvé žebříčky nemocnic v rámci celostátního hodnotícího projektu Nemocnice ČR 2017.

Jeho výsledky ve středu zveřejnila organizace HealthCare Institute, která se hodnocení nemocnic věnuje dlouhodobě. „Zapojeno bylo 155 nemocnic s akutními lůžky z celé České republiky,“ upřesnil zakladatel pořádající společnosti Daniel Vavřina – přičemž v případě hospitalizovaných pacientů bylo vyhodnoceno 53 327 dotazníků. U návštěvníků ambulancí jich bylo 32 353. Publikované hodnocení tedy nelze vnímat jako subjektivní úsudek hrstky lidí, jak se někdy stává u anket a průzkumů.

Statistiky hlásí nárůst respiračních infekcí. Klid, říkají hygienici

V metropoli si lidé chválí Krč

Do nejvíce „top“ společnosti se dostala z Prahy Ústřední vojenská nemocnice, která celorepublikově zvítězila hned ve dvou z pěti posuzovaných kategorií: jak v hodnocení ambulantních pacientů, tak v hodnocení zaměstnanců. V celkovém hodnocení všech pěti kategorií dohromady ji z loňského prvního místa vytlačila písecká nemocnice – a vojenská nemocnice ve Střešovicích skončila pro letošek druhá.

V republikovém srovnání se pak blýskly i další nemocnice z metropole. V rámci hodnocení jednotlivých kategorií získala dvě druhé příčky Všeobecná fakultní nemocnice na Karlově náměstí (z pohledu hospitalizovaných i ambulantních pacientů). Praze také patří dvě třetí místa v oblasti finančního zdraví nemocnic. Získaly je Ústav hematologie a krevní transfuze (v absolutním pořadí všech nemocnic) a Fakultní nemocnice v Motole (v rámci porovnání fakultních nemocnic).

Ve vojenské nemocnici, v Thomayerově nemocnici v Krči a také ve Všeobecné fakultní nemocnici si dále ambulantní pacienti pochvalovali útulnost čekáren. Thomayerka také vévodí republikovému porovnání, jak srozumitelně byl z pohledu pacientů vysvětlen navržený způsob léčby. Tatáž nemocnice má příznivé hodnocení rovněž v ověřování jména pacienta před podáváním léků nebo zákrokem (2. místo v rámci republikového žebříčku), spokojenosti ambulantních pacientů s přístupem lékařů i sester (shodně po 3. příčce) a hospitalizovaných pacientů s komunikací s lékaři (2. v republice) i sestrami (dokonce 1.).

V kraji boduje Benešov

Ve středočeském porovnání získala největší pacientskou přízeň benešovská Nemocnice Rudolfa a Stefanie – ta mimochodem zrovna ve čtvrtek otevírá nové Dětské centrum za účasti krajské radní pro oblast zdravotnictví Jaroslavy Němcové, o níž se aktuálně hovoří v souvislosti s možnou kandidaturou na post ministryně práce a sociálních věcí. Na první příčku se v rámci kraje dostala benešovská nemocnice jak v hodnocení hospitalizovaných pacientů, tak těch ambulantních. V hlavím městě – jak bylo zmíněno – si pacienti nejvíce pochvalovali Thomayerovu nemocnici. Opět to platí jak pro lidi ležící, tak i pro ty, kteří k ošetření či zákrokům přicházeli ambulantně.

Velké silniční stavby se nově chystají v západní části kraje i na Kolínsku

Finančně zdravý Kolín

Pro leckoho možná překvapivě zabodovaly některé ze středočeských nemocnic v celostátním poměřování finančního zdraví (což obnáší hodnocení řady ukazatelů včetně schopnosti platit faktury, posouzení zadlužení, investic, modernosti vybavení, ale třeba i schopnosti dobře zaplatit personál). Do celkové první desítky se sice střední Čechy nedostaly – na rozdíl od Prahy, která v ní má hned čtyři zástupce (3. Ústav hematologie a krevní transfuze, 4. Ústav pro péči o matku a dítě, 5. Institut klinické a experimentální medicíny a 9. Fakultní nemocnici v Motole; vesměs zařízení zřizovaná ministerstvem zdravotnictví) – úspěch ale přinesly některé podkategorie. Mezi nemocnicemi zřizovanými krajem skončila na 4. příčce ta kolínská – hned za třemi „konkurenty“ z jihu Čech. Šestou nejlepší z nemocnic zřizovaných městy je ta ve Slaném. A u ostatních nemocnic republikovému žebříčku dokonce vévodí Mělník a tamější Mělnická zdravotní; na třetím místě pak následuje ALMEDA Neratovice.

Vylepšete záchody a prostředí vůbec, žádají pacienti

V rámci zhodnocení průzkumu názorů na nemocnice stojí za připomenutí, že hospitalizovaní pacienti by si přáli zpříjemnění pobytu – přičemž zlepšení navrhují v tomto pořadí naléhavosti: 1. strava, 2. televize, 3. sociální zařízení, 4. internet 5. prostředí pokoje. V tom se proti loňsku nic nemění; v dlouhodobějším horizontu se do popředí dere význam přístupu na internet, který pacientům upoutaným na nemocniční lůžko nabízí zachování lepšího kontaktu s jejich blízkými. Za dlouhodobě největší problém vnímaný pacienty je nutno považovat stravu poskytovanou v nemocnicích. Maximální spokojenost letos neprojevila ani polovina dotázaných: 48,1 procenta.

Porovnání stesků lidí na reakce personálu s loňskem naznačuje mírný pokles ochoty pacientovi pomoci (naopak z pohledu nemocnic by se možná dalo hovořit o stoupajících nárocích a neúměrných očekáváních). Naproti tomu pozitivně lze vnímat nepatrný nárůst podílu odpovědí hovořících o tom, že má pacient k nemocnici maximální důvěru (zvýšení o 0,9 procentního bodu na 69,2 procenta).

Dálnici na Prahu zatarasila smrtelná nehoda

Seznámení s možnými riziky zákroku povazují za srozumitelné tři čtvrtiny hospitalizovaných pacientů – v posledních čtyřech letech vždy kolem 76 procent. Stabilizuje se také hodnocení komunikace s lékaři (letos bylo maximálně spokojeno 80,6 procenta dotazovaných) i zdravotními sestrami (84,9 procenta). Mírně se však pohoršilo vnímání lidí, jak je během pobytu v nemocnici vyslyšena jejich potřeba popovídat si (to chválí 67,3 procenta dotázaných; proti loňsku o 1,5 procenta méně).

Výkyvy naopak nevykazují pohledy pacientů na respektování intimity a lidské důstojnosti (spokojeno 95 procent) – a ani hodnocení bezpečnosti na odděleních z hlediska možných krádeží: kladné bylo hodnocení 74,1 procenta respondentů.

Ambulantní pacienti nejčastěji navrhují tato zlepšení: 1. prostředí čekárny, 2. dostupnost toalety, 3. prostředí ambulance. Pozitivně lze vnímat poznatky o mírném zkrácení čekací doby (že čekali méně než deset minut, uvádí 57,1 procenta dotázaných – proti loňsku o 1,4 procenta víc).

V hodnocení péče i dalších pocitů mínění pacientů nevykazuje výrazné změny. V posledních čtyřech letech je s přístupem lékařů spokojeno kolem 84 procent dotazovaných; v případě zdravotních sester je to dokonce 90 procent. Devětaosmdesáti procent dosahuje celková spokojenost s úrovní ambulantního ošetření. A dokonce 95 procent odpovědí potvrzuje spokojenost s respektováním soukromí jak během vyšetření, tak při předávání informací. Mělo se tedy mimo jiné zmírnit kdysi běžné halekání citlivých informací o zdravotním stavu na celou čekárnu.

Sluší se přitom zdůraznit, že za všemi zmiňovanými procenty je třeba vnímat skutečné lidi. A to navíc takové, kteří se jako pacienti ocitají ve svízelnější situaci, než bývali zvyklí, a potřebují maximální podporu.